Zpravodajské varování CIA, obchodní lodě jako možné odpalovací rampy a tři země, v nichž se v příštích letech rozhodne o politické budoucnosti Evropy. Rusko podle španělského deníku El Mundo připravuje novou dronovou operaci — tentokrát údajně namířenou proti Francii, Španělsku nebo Itálii. Vzdálenost od fronty, jak se ukazuje, není zárukou bezpečnosti.
Kontejner jako zbraň
Scénář, před nímž CIA podle dostupných informací varovala evropské vlády, je znepokojivě prostý. Bezpilotní letouny ukryté v přepravních kontejnerech na palubách obchodních lodí — civilních, nenápadných a pohybujících se po mezinárodních vodách Středozemního moře. „Použijí drony vypouštěné z moře, ukryté v kontejneru na lodi. Není to vůbec složité,“ řekl deníku El Mundo zdroj blízký litevskému ministerstvu obrany.
Nejde přitom o čistě hypotetický scénář. Ukrajinský portál Defense Express na podobnou možnost upozorňoval již dříve, když psal o bezpilotních letounech vypouštěných z tankerů takzvané ruské stínové flotily — tehdy s poznámkou, že jde o technicky dostupnou, nikoli vzdálenou možnost. Dnes to zní jako varování s konkrétními adresami a konkrétními jmény na obálce.
Informace se do evropských hlavních měst údajně dostaly po cestě ředitele CIA Johna Ratcliffa do Moskvy v srpnu letošního roku. Varování měla obdržet nejen trojice středomořských zemí, ale také Litva a další evropské státy. Přesný rozsah sdílených zpravodajských informací ani bezprostřednost hrozby však nelze nezávisle ověřit.
Proč zrovna tyto tři země?
Odpověď je politická. Ve Francii se prezidentské volby uskuteční v roce 2027, zatímco Španělsko a Itálii čekají parlamentní volby ve stejném roce — pokud v některé zemi nedojde k jejich předčasnému vypsání. Útok by podle El Mundo mohl posílit strach veřejnosti a prohloubit únavu z války na Ukrajině.
Příklad Francie je v tomto ohledu poučný. Levicový prezidentský kandidát Jean-Luc Mélenchon spojil sílící ruskou hrozbu v Evropě s ukrajinskými útoky hluboko na ruském území. Logika, která by obstála leda v zrcadlovém světě — a přesto nachází své publikum. Prezident Emmanuel Macron reagoval svoláním jednání se stranickými lídry a prezidentskými kandidáty a nařídil posílení ochrany před hybridními hrozbami, včetně zabezpečení kritické infrastruktury a obranného průmyslu. Tím sice nepotvrdil konkrétní obsah varování CIA, dal však najevo, že Paříž bere rostoucí hybridní hrozbu vážně.
Kde je nejslabší článek?
Britský analytik Keir Giles, který se specializuje na ruskou vojenskou strategii, formuloval věc bez příkras: „Cílem nemusí nutně být země v první linii. Cíl bude tam, kde je nejslabší místo Evropy.“ Jako příklady zemí s nedostatečnou protivzdušnou obranou jmenoval právě Španělsko a Británii.
Varování přitom nepřicházejí izolovaně. Polský premiér Donald Tusk nedávno informoval o zpravodajských upozorněních na možné hybridní útoky drony a raketami proti státům podporujícím Ukrajinu. Také nález dronu s výbušninami na letišti v Lipsku v srpnu — incident, z něhož Německo obvinilo Rusko — ukázal, že hrozba není jen teoretická. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov reagoval po svém: německá obvinění označil za „začátek skutečné války“. Což je přinejmenším pozoruhodný způsob, jak odmítnout vlastní odpovědnost a zároveň vystupňovat napětí.
Středomoří se tak může stát novým bojištěm. Ne tanků a raket, ale nejistoty, strachu a politické destabilizace. Otázka není pouze, zda k podobnému incidentu dojde, ale také jak na něj budou evropské vlády schopny reagovat — a zda to zvládnou dříve, než ho někdo stihne politicky zneužít.
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
