Hrubý domácí produkt rostl rychleji než průměr EU, nízká nezaměstnanost podporovala růst mezd i spotřeby, ale výdaje rozpočtu rostly rychleji než příjmy, popsal NKÚ.
Ministerstvo financí už dříve sdělilo, že překročení plánovaného schodku je na konci pololetí běžné. Podle něj vyplývá především z předfinancování školství, sociálních služeb, výzkumu a vývoje či sportu. Příjmy rozpočtu naproti tomu podle něj rostou většinou až v druhé polovině roku.
Pololetní schodek rozpočtu se meziročně zhoršil o zhruba 31 miliard. Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala v dokumentu připomněl, že téměř tři měsíce stát hospodařil v rozpočtovém provizoriu, protože nebyl schválen státní rozpočet.
Jeho měsíční výdaje nesměly překročit 194 miliard korun. Přesto výdaje rostly nejrychleji za poslední tři roky. Současně uvádí, že příjmy státu vzrostly meziročně o 41 miliard korun, a to i přesto, že se stát musel vyrovnat s výpadkem příjmů z ukončené daně z neočekávaných zisků.
Podle dřívějších informací ministerstva financí k pololetnímu hospodaření rozpočtu stály za růstem výdajů hlavně výdaje na sociální politiku a politiku zaměstnanosti. Šlo třeba o výplatu důchodů a jejich letošní valorizaci nebo dočasně navýšenou platbu do systému veřejného zdravotního pojištění za pojištěnce státu.
Státní dluh stále roste
NKÚ také napsal, že příznivá ekonomická situace vytváří prostor pro zdravější veřejné finance státu. Dodal však, že růst povinných, tedy mandatorních výdajů státu, který není krytý růstem příjmů, omezuje možnost rozhodovat o budoucích prioritách.
Mandatorní výdaje v pololetí vzrostly meziročně zhruba o 63 miliard na téměř 723 miliard korun. Státní dluh se od počátku roku zvýšil o 49 miliard na 3,727 bilionu a jeho obsluha si vyžádala téměř 51 miliard.
Ministerstvo financí uvedlo, že opakovaně naléhá na ostatní rozpočtové kapitoly, aby především čerpaly ušetřené peníze z předchozích let, zvyšovaly efektivitu provozních výdajů a jednaly hospodárně.
Platný fiskálně-strukturální plán ČR do roku 2030 podle tohoto resortu počítá s postupným snižováním schodků veřejných financí včetně schodku státního rozpočtu.
NKÚ připomněl, že návrh letošního rozpočtu poprvé obsahoval prvky takzvaného výkonového rozpočtování. Jde o snahu získat za vynaložené peníze co nejvyšší přínos. Úřad to pokládá za důležitý krok k modernějšímu řízení veřejných financí.
„NKÚ proto považuje za důležité, aby stát tento přístup dále rozvíjel a postupně jej využíval nejen při sestavování rozpočtů, ale také při hodnocení dosažených výsledků ve vztahu k vynaloženým prostředkům,“ stojí ve stanovisku.
Nový projekt a analýzy
Kala dříve poukázal na to, že od příštího roku začne platit zákon o správě a řízení veřejných financí. Tento zákon zavádí povinnost nakládat s veřejnými penězi účelně, hospodárně a efektivně.
Mluvčí ministerstva financí Filip Běhal řekl, že jedním z kroků k lepšímu hospodaření s veřejnými penězi je spuštění projektu Likvidita 2.0, který ministerstvo připravilo ve spolupráci s Českou národní bankou.
„Díky němu vzroste množství peněz, které obce, kraje a dobrovolné svazky obcí ukládají v ČNB namísto v komerčních bankách a stát může následně tyto prostředky zapojit do tzv. cash-poolingu státní pokladny, a tím snížit náklady na obsluhu státního dluhu,“ přiblížil mluvčí.
Ministerstvo letos také začalo analyzovat některé výdaje rozpočtu z hlediska výkonnosti a bude v tom pokračovat i v příštím roce.
„Takzvané výkonové rozpočtování znamená hodnocení efektivity vynaložených výdajů a může v budoucnu pomoci identifikovat oblasti, kde jsou výdaje státního rozpočtu vynakládány neefektivně, a tím pádem se nabízí jejich snížení,“ vysvětlil Běhal.
Mohlo by vás zajímat: V Česku bude ještě hůř. Ekonom řekl, jak porostou ceny, a popsal skryté pasti
Obsah vytvořený s pomocí AI. Tento článek jsme připravili s pomocí umělé inteligence (AI) a před zveřejněním prošel redakční kontrolou. Za obsah odpovídá redakce webu.