Ruská Státní duma podpořila ve druhém čtení rekordní vojenský rozpočet na rok 2027. Zaplatí za něj důchodci, pacienti a lidé s příjmy z úspor. Čísla jsou suchá, ale příběh za nimi je výmluvný.
Každý třetí rubl jde na zbraně
Ruská Státní duma schválila ve druhém čtení návrh federálního rozpočtu na období 2027–2029. Čísla, která z něj vyplývají, nemají v moderní ruské historii obdoby. Na armádu a bezpečnostní složky má v roce 2027 připadnout přibližně 44 % veškerých federálních výdajů. Konkrétně na obranu pak míří 35 % rozpočtu. Každý třetí rubl ze státní kasy.
Výdaje v kategorii „národní obrana“ vzrostou podle zveřejněných údajů o 32 %, z 12,9 bilionu rublů v letošním roce na 17,1 bilionu rublů v roce 2027. K tomu přidejme dalších 4,6 bilionu rublů na vnitřní bezpečnost — mimo jiné ministerstvo vnitra a zpravodajské služby. Výsledkem je obraz státu, který se přezbrojuje tempem, jaké Rusko nevidělo od dob Sovětského svazu.
Co se nekupuje
Aby tato čísla dávala smysl, je třeba se podívat na druhou stranu rovnice. Financování zdravotnictví klesne o 3 % na 1,81 bilionu rublů, sociální podpora včetně prostředků na důchody se sníží o 6 % na 6,65 bilionu rublů. Výdaje na bydlení a komunální služby klesnou o 8 %, podpora národního hospodářství o 3 %. Čísla se liší, trend je jeden.
Reálně — po zohlednění inflace — se výdaje na nechráněné rozpočtové položky sníží přibližně o 12 %. Podíl civilních výdajů na HDP tak klesne na 9 %, nejnižší hodnotu od roku 2005. To není jen statistika. To je politická volba, která má konkrétní tváře: pacienty čekající na operaci, důchodce s napjatým rozpočtem a rozestavěné nemocnice bez termínu dokončení.
Kreml celou věc prezentuje jako nezbytnost. Ministr financí Anton Siluanov hovoří o „malém deficitu“ a „náročných úkolech, kterým země čelí“. Analytik Alexandr Kolyandr to vidí jinak: rozpočet podle něj nestojí na pevných základech, ale na „velkorysých předpokladech“ — a problémy pouze odkládá na příští rok.
Zlaté rezervy a nové daně
Kde vzít peníze na takové vojenské výdaje? Moskva sáhla po kombinaci nástrojů. Těžaře zlata a producenty neželezných kovů čeká nová daň z mimořádných zisků. Maximální sazba daně z příjmů fyzických osob u pasivních příjmů — třeba úroků z bankovních vkladů — má stoupnout na 22 %. Na nákupy ze zahraničních e-shopů má být uvalena 22% DPH. Ministerstvo financí odhaduje, že tato opatření přinesou v roce 2027 přibližně 1,5 bilionu rublů. Zní to jako hodně — jenže nestačí.
Rozpočet zůstane v roce 2027 v deficitu přibližně 5,4 bilionu rublů, podobně jako v dalších dvou letech. Letos přitom schodek může dosáhnout 7,3 bilionu rublů, dvojnásobku původního odhadu. Ruská centrální banka podle říjnových zpráv deset měsíců v řadě snižovala zlaté rezervy, jejichž objem klesl na nejnižší úroveň od konce roku 2019. Státní dluh má v roce 2027 dosáhnout přibližně 21,7 % HDP a překročit dvacetiprocentní úroveň, kterou ruské úřady dříve označovaly za bezpečnou. Teď ji překračují s klidnou tváří.
290 nedokončených staveb
Do tohoto obrazu patří ještě jedno číslo: od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu v roce 2022 Rusko nedokončilo více než 290 federálních stavebních projektů v hodnotě 9,5 bilionu rublů. Silnice, nemocnice, průmyslové objekty — rozestavěné a čekající. Tlak na civilní infrastrukturu bude v příštích letech dál narůstat, pokud na ni bude v rozpočtu zbývat méně prostředků.
Třetí čtení rozpočtu je naplánováno na 24. listopadu 2026. Jeho schválení je v podstatě jistotou.
Rusko si tedy kupuje válku. Platí za ni zlatými rezervami, novými daněmi a — možná nejvíc — tím, co přestává financovat. Rostoucí účet přitom dopadá i na lidi, kteří o jeho výši nerozhodují.
Zdroj info: united24media.com
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
Obsah vytvořený s pomocí AI. Tento článek jsme připravili s pomocí umělé inteligence (AI) a před zveřejněním prošel redakční kontrolou. Za obsah odpovídá redakce webu.