Zdroj fotografie je: Magnific.com
Výpadek proudu se v účetnictví neobjeví jako jedna položka, a proto ho firmy často podceňují. Když si ale ztrátu rozložíte na pět částí a dosadíte vlastní čísla, dostanete částku, se kterou se dá rozumně rozhodovat o investici do záložního zdroje.
Proč nestačí vydělit roční tržbu hodinami
Nejrychlejší odhad zní: roční tržba děleno počtem provozních hodin. Výsledek je ale obvykle přehnaný a zároveň neúplný. Přehnaný proto, že tržba se často neztratí celá – část zakázek dopracujete později a materiál, který jste nespotřebovali, vám zůstane. Neúplný proto, že vůbec nezachytí, co výpadek stojí navíc: zaplacené mzdy lidí, kteří čekají, vyhozené zboží nebo penále od odběratele.
Přesnější je počítat ztrátu po jednotlivých položkách.
Pět položek, ze kterých se ztráta skládá
1. Ušlá marže
Místo tržby počítejte krycí příspěvek, tedy tržbu po odečtení přímých nákladů na materiál a zboží. Hodinovou hodnotu získáte tak, že roční krycí příspěvek vydělíte počtem provozních hodin. Pokud výpadek doženete přesčasy, ušlou marži nepočítejte a místo ní připočtěte příplatky za přesčasy. Obojí zároveň by znamenalo započítat stejnou ztrátu dvakrát.
2. Mzdy lidí, kteří stojí
Zaměstnanci za čas výpadku mzdu dostanou, i když nepracují. Počítejte s celkovým nákladem zaměstnavatele, který je kvůli odvodům na sociální a zdravotní pojištění zhruba o třetinu vyšší než hrubá mzda. Vynásobte ho počtem lidí, kteří bez proudu skutečně nemohou pracovat.
3. Zkažené zboží a zmetky
Potraviny v chladicím boxu, rozpracovaná dávka ve stroji, výrobky, které se při náhlém zastavení poškodí. Tahle položka je jednorázová, nezáleží tolik na délce výpadku jako na tom, že vůbec nastal.
4. Smluvní pokuty
Podívejte se do smluv s odběrateli. Penále za zpožděnou dodávku nebo za nedostupnost služby bývá pevná částka, nebo procento z hodnoty zakázky.
5. Restart
Po návratu proudu se provoz nerozjede okamžitě. Stroje se musí znovu nastavit, linka chvíli běží na nižší výkon, někdy je potřeba technik. Náhlé výpadky a návraty napětí navíc mohou poškodit elektroniku, pak přibude i oprava.
Ztrátu zákazníka, kterého zklamete, a dopad na pověst do výpočtu většinou nezahrnete, protože se nedá spolehlivě vyčíslit. Je dobré ji mít na paměti jako rezervu, o kterou je skutečná ztráta vyšší.
Modelový příklad: výrobní dílna se 40 lidmi
Následující čísla jsou modelová, slouží jen k ukázce postupu. Firma má roční krycí příspěvek 18 milionů korun a 2 500 provozních hodin ročně, takže hodina provozu jí přináší 7 200 Kč. Na směně pracuje 40 lidí s průměrným nákladem zaměstnavatele 420 Kč za hodinu. Výpadek trvá dvě hodiny.
| Položka | Výpočet | Částka |
|---|---|---|
| Ušlá marže | 7 200 Kč × 2 h | 14 400 Kč |
| Mzdy stojících lidí | 40 × 420 Kč × 2 h | 33 600 Kč |
| Zmetky z přerušené dávky | jednorázově | 35 000 Kč |
| Smluvní pokuta za zpožděnou dodávku | jednorázově | 20 000 Kč |
| Restart: hodina na poloviční výkon a kontrola technikem | (7 200 + 16 800) / 2 + 3 000 | 15 000 Kč |
| Celkem za dvouhodinový výpadek | 118 000 Kč | |
| Průměr na hodinu | 118 000 / 2 | 59 000 Kč |
Z tabulky je vidět jedna věc, kterou průměr na hodinu zakrývá: největší část ztráty vznikne hned na začátku. Každá další hodina přidá „jen“ 24 000 Kč za mzdy a marži, ale zmetky, pokuta a restart přijdou i při výpadku, který trvá pár minut. V modelové dílně stojí i výpadek na několik sekund, po kterém se musí linka znovu rozjet, odhadem 25 000 Kč za restart a zničenou dávku.
Kdy se záložní zdroj zaplatí
Teď stačí ztrátu z jednoho výpadku vynásobit tím, kolikrát za rok k výpadku dochází. Vycházejte z vlastních záznamů, z hlášení údržby nebo z historie poruch u distributora elektřiny. Pokud záznamy nemáte, začněte je vést – i půl roku dat je lepší než odhad od stolu.
Pokračování modelového příkladu:
- 3 delší výpadky ročně: 3 × 118 000 Kč = 354 000 Kč,
- 5 krátkých výpadků s restartem: 5 × 25 000 Kč = 125 000 Kč,
- očekávaná roční ztráta celkem: 479 000 Kč.
Předpokládejme, že záložní řešení pro kritické části provozu stojí 1,2 milionu korun, servis a provoz 40 000 Kč ročně a odvrátí zhruba 90 % ztrát. Roční přínos je pak 479 000 × 0,9 − 40 000 = 391 100 Kč a investice se vrátí přibližně za 3,1 roku (1 200 000 / 391 100).
Do skutečného výpočtu nezapomeňte zahrnout výměnu baterií, která u záložních zdrojů přichází po několika letech, a u motorgenerátoru palivo a revize. Výsledek také výrazně ovlivní rozsah: chránit celou budovu je mnohem dražší než zálohovat jen řízení strojů, chlazení a servery. Dodavatelé jako FIRSTPOWER nabízejí záložní zdroje UPS v rozpětí od jednotek kilovoltampérů po velké systémy, takže se dá vybrat výkon přesně na okruhy, jejichž výpadek stojí nejvíc. UPS přitom pokryje hlavně krátké výpadky a čas na náběh motorgenerátoru, delší výpadky zvládne až motorgenerátor.
Nákup, nebo pronájem
Pronájem se vyplatí tam, kde riziko trvá omezenou dobu: při rekonstrukci rozvodny, stěhování, sezónní špičce nebo při čekání na dodávku vlastního zařízení. Porovnejte součet nájemného za celé období s cenou nákupu včetně servisu a s tím, kolik by zařízení po skončení potřeby ještě mělo hodnotu. Pokud výpadky hrozí trvale, nájem se obvykle po čase prodraží a vlastní zdroj vychází lépe.
Celý výpočet zabere odpoledne s tabulkou. Výsledná částka pak nemusí být přesná na korunu, ale ukáže řád: zda se bavíte o desítkách tisíc ročně, nebo o statisících, a podle toho se dá rozhodnout, kolik do zálohy vložit.
