Rumunsko zaplatí 600 milionů eur za vakcíny, které nechtělo

Bruselský soud prvního stupně vydal 1. dubna rozsudek, který nařizuje Rumunsku i Polsku převzít objednané dávky vakcín a zaplatit plnou cenu. Rumunsko v roce 2021 objednalo přibližně 29 milionů dávek v rámci hromadné smlouvy, kterou Evropská komise vyjednala s Pfizerem a jeho partnerem BioNTech. O rok později však Bukurešť odmítla dodávku převzít s odůvodněním, že pandemie se vyvíjí jinak, než se čekalo.

Pfizer na to reagoval žalobou. A soud mu dal za pravdu. „Rozhodnutí odráží význam smluvních závazků, díky nimž se Evropě podařilo úspěšně čelit pandemii,“ zní oficiální zdůvodnění. Pro Rumunsko to znamená nejen povinnost zaplatit, ale také politické zemětřesení.

Ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete přiznal, že resort peníze nemá. „I když rozhodnutí ještě není vykonatelné, budeme pravděpodobně muset zaplatit tyto peníze ze státního rozpočtu,“ uvedl. Státní rozpočet je už teď pod tlakem: deficit loni dosáhl 8,2 procenta HDP, nejvíce v celé Evropské unii.

Jak se finanční břemeno stává jasnějším, začíná hon na viníky. Bývalý ministr zdravotnictví Alexandru Rafila na sociálních sítích obhajoval své rozhodnutí odmítnout dodávku s tím, že „skutečná potřeba očkování byla velmi nízká“. Vinu svalil na svého předchůdce Vlada Voiculesca, který prý objednal nadhodnocené množství vakcín.

Voiculescu se bránil: „V době mého působení nebyl konec pandemie na dohled.“ Zároveň obvinil Rafilu a jeho vládu, že nedokázali vyjednat výstupní klauzuli ze smlouvy s Pfizerem, jak to údajně zvládly jiné země EU.

Do hry vstupuje i trestní vyšetřování. V prosinci 2023 zahájilo rumunské Národní protikorupční ředitelství (DNA) vyšetřování bývalého premiéra Florina Cîțua kvůli podezření ze zneužití pravomoci při nákupu vakcín během pandemie. Případ stále běží.

Pravicová opozice, vedená Aliancí pro sjednocení Rumunů, volá po vyšetření všech odpovědných a požaduje, aby škodu zaplatili osobně. Analytici varují, že spor dále podkopává důvěru veřejnosti v politickou reprezentaci.

Rumunsko má dlouhodobě jednu z nejnižších proočkovaností v Evropské unii. Během pandemie se zemi podařilo prodat nebo darovat téměř 5 milionů dávek státům jako Dánsko, Irsko, Jižní Korea, Argentina, Egypt, Moldavsko, Srbsko a Ukrajina. Přibližně 3 miliony prošlých dávek muselo být zničeno.

Objednané množství – 29 milionů dávek – výrazně převyšovalo populaci Rumunska, která čítá necelých 20 milionů obyvatel. V roce 2021, kdy se smlouva uzavírala, nikdo nevěděl, jak rychle se situace změní. Kritici poukazují na to, že dohoda s Pfizerem postrádala transparentnost a vytvořila závazky, které nutily země platit za dávky i v okamžiku, kdy poptávka klesla.

Paradoxně dnes Rumunsko čelí jedné z nejhorších epidemií spalniček v Evropě kvůli nízké proočkovanosti dětí. „Je zcela zřejmé, že nedostatečná ochrana v podobě nízké proočkovanosti vedla k této situaci,“ varují odborníci.

Rumunsko zatím neoznámilo, zda se proti rozhodnutí soudu odvolá. Otázka ale zůstává: kdo vlastně za tuto situaci může? Politici, kteří objednali příliš mnoho vakcín? Ti, kteří odmítli převzít dodávku? Nebo systém, který neumožnil flexibilitu v době, kdy se svět měnil ze dne na den?

Možná je to trochu od každého. A možná je to přesně ten typ problému, který ukazuje, jak tenká je hranice mezi opatrností a plýtváním – a jak drahé může být rozhodování v nejistotě.