Co se stane, až zbraně na ukrajinském bojišti ztratí svůj původní účel? Lars Gerdes z Frontexu má jasno – část z nich může skončit na černém trhu. Zástupce ředitele evropské pohraniční agentury varuje před možným nárůstem pašování zbraní z Ukrajiny do EU.
Riziko označuje za „vysoké“ a připomíná, co se stalo po válkách v bývalé Jugoslávii. Tehdy se ilegální zbraně rozšířily po celé Evropě. Dnes by se podobný scénář mohl opakovat – jen v mnohem větším měřítku.
Frontex posiluje hranice, ale obavy rostou
Frontex už od začátku války v roce 2022 posiluje svou přítomnost podél západních hranic Ukrajiny. Gerdes v rozhovoru pro německý deník WELT zdůraznil, že agentura situaci pečlivě monitoruje.
„Připravujeme se na to od začátku války,“ řekl. „Riziko považuji za obzvlášť vysoké po příměří nebo mírové dohodě. V zemi bude obrovské množství zbraní, munice a výbušnin – a spousta lidí, kteří budou potřebovat peníze.“
Obavy evropských bezpečnostních složek jsou jednoduché: až válka skončí, část zbraní může zamířit na černý trh. A zájemců může být dost – od organizovaného zločinu až po extremistické skupiny.
Balkán nás učil třicet let
Po rozpadu Jugoslávie v 90. letech se Evropa potýkala s přílivem nelegálních zbraní ještě dlouhá léta. Automatické pušky, granáty nebo výbušniny tehdy končily na černém trhu po celém kontinentu.
Ukrajina dnes představuje podobné – a možná ještě větší – riziko. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 zdědila obrovské vojenské zásoby. Mezi lety 1992 a 1998 podle dostupných údajů zmizel vojenský materiál v hodnotě 32 miliard dolarů. Mezi lety 2013 a 2015 se ztratilo nebo bylo ukradeno nejméně 300 tisíc kusů ručních palných zbraní.
A to bylo v době míru. Po čtyřech letech intenzivní války je objem zbraní v zemi nesrovnatelně vyšší.
Co se děje teď?
K začátku roku 2026 neexistují důkazy o masivním mezinárodním pašování zbraní z Ukrajiny. Česká Bezpečnostní informační služba (BIS) i Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) zatím zaznamenaly jen jednotlivé případy. Ukrajinské úřady zároveň tvrdí, že situaci mají pod kontrolou a že pravidla pro nakládání se zbraněmi zůstávají přísná.
Přesto se od září 2024 objevují první známky růstu organizovaného pašování uvnitř samotné Ukrajiny. V lednu 2026 ukrajinská Bezpečnostní služba (SBU) a Národní policie odhalily rozsáhlou síť obchodníků se zbraněmi. Polské i další evropské bezpečnostní složky se proto připravují na scénář, kdy po skončení války zaplaví černý trh ruční zbraně, výbušniny nebo granáty.
Česká republika navíc diskutuje o zpřísnění kontrol autobusové dopravy mezi oběma zeměmi právě kvůli obavám z pašování vojenského materiálu.
Kdo bude pašovat?
Bezpečnostní experti upozorňují, že největší riziko představují menší a snadno přepravitelné zásilky. Organizovaný zločin se pravděpodobně zaměří právě na ně, protože se obtížněji odhalují.
Europol i polská policie zároveň varují, že Ukrajina by se po válce mohla stát významným uzlem nelegálního obchodu se zbraněmi – podobně jako Balkán po konfliktech v 90. letech.
Jsme připraveni?
Frontex posiluje hranice, BIS monitoruje, NCOZ vyšetřuje. Ale co když to nestačí? Balkánský scénář trval desetiletí. Kolik let bude trvat ten ukrajinský? A co udělá Evropa, až se první granáty objeví v Praze, Berlíně nebo Paříži?
Zdroj info: politico.eu
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
