Péter Magyar se chystá stát maďarským premiérem s mandátem, který by mohl překvapit nejen jeho samotného. Průzkum European Council on Foreign Relations ukazuje něco pozoruhodného: více než tři čtvrtiny jeho voličů chtějí ambiciózní klimatickou politiku a přes 70 procent podporu práv LGBTQ+ osob. Pikantní na tom je, že Magyar – bývalý člen Orbánova Fideszu – se těmto tématům během kampaně pečlivě vyhýbal.
Vítězství, které mluví jinak než vítěz
Když strana Tisza v dubnu získala kvalifikovanou většinu 141 ze 199 křesel v parlamentu a ukončila šestnáctiletou éru Viktora Orbána, slavilo se v Budapešti i Bruselu. Magyar tehdy mluvil o boji proti korupci a obnovení vztahů s EU. O klimatu a právech menšin? Téměř nic.
Možná to byla taktika. Odhaduje se, že zhruba 80 procent maďarských médií kontrolují lidé loajální Fideszu. Každé progresivní vyjádření by se stalo vítanou municí. Teď, když je volební bitva vybojovaná, přichází zjištění: voličská základna Tiszy je výrazně progresivnější, než by se z kampaně dalo soudit.
„To bylo moje největší překvapení v tomto průzkumu,“ přiznává Pawel Zerka z European Council on Foreign Relations, který průzkum zadal. „Existuje velmi jasný mandát pro novou vládu, aby zaujala progresivnější postoj.“
Jenže co s tím? Magyar má teď na stole čísla, která by ho měla zajímat. Tři čtvrtiny jeho voličů chtějí razantní klimatickou politiku. Sedmdesát procent podporu LGBTQ+ práv. To nejsou okrajové skupiny – to je jádro jeho elektorátu.
Co vlastně Magyar slíbil?
Přesně to je otázka. Navzdory dvouletému tažení a 240stránkovému volebnímu manifestu zůstávají Magyarovy plány v oblasti klimatu a LGBTQ+ práv mlhavé. Slibuje proevropskou a reformní platformu, depolitizaci environmentálních otázek, posílení nezávislých institucí. Ale konkrétní kroky? Ty teprve přijdou.
Dilema je zřejmé: má se Magyar řídit přáními svých voličů, nebo celkové maďarské veřejnosti, která je v těchto otázkách mnohem rozdělenější? Maďarsko má národní strategii v oblasti změny klimatu z roku 2008 a jako člen EU se řídí klimatickými normami. Veřejná podpora pro radikální změny ale není jednoznačná.
Podobně je to s právy LGBTQ+ osob. Orbánův „zákon na ochranu dětí“ z roku 2021 sice Soudní dvůr EU označil za porušení unijního práva, společenské postoje se ale nemění ze dne na den.
Brusel tlačí, voliči váhají
Průzkum odhalil další paradox. Zatímco 79 procent respondentů očekává zlepšení vztahů s EU a 73 procent věří v odemknutí zmrazených evropských fondů, podpora pro Ukrajinu zůstává vlažná. Pouze 24 procent podporuje finanční pomoc Kyjevu. Vojenskou? Pouhých 12 procent. A 52 procent je proti zastavení dovozu ruské energie.
Jinými slovy: Maďaři chtějí evropské peníze, ne evropskou geopolitiku.
„Magyarovo vítězství bylo hlasováním pro domácí změnu, ne pro geopolitický obrat,“ upozorňuje Zerka. Brusel by rád využil příležitosti k širší změně kurzu. Pokud ale bude tlačit příliš tvrdě, může nového premiéra zlomit – podobně jako se to stalo Donaldu Tuskovi v Polsku, jehož popularita klesá kvůli neschopnosti prosadit změny, v něž voliči doufali.
Orbán čeká v záloze
A pak tu je ještě Viktor Orbán. Fidesz má stále 52 křesel v parlamentu a síť loajalistů ve státních institucích, médiích i soudnictví. „Orbán má stále způsoby, jak situaci alespoň částečně kontrolovat,“ varuje Zerka.
Magyar tedy vstupuje do úřadu s voličskou základnou, která chce progresivní změny. S veřejností, která je v klíčových otázkách rozdělená. S Bruselem, který očekává rychlé výsledky. A se stínem svého předchůdce, který neopustil jeviště.
Dokáže nový premiér skloubit očekávání svých voličů s realitou maďarské společnosti? A co když zjistí, že mandát, který dostal, je vlastně mandátem k chůzi po laně?
Zdroj info: theguardian.com
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
