Jeden z nich při výslechu prý nevěděl, ve které zemi se nachází. Věděl jen, že střílí. Tohle je příběh o vojácích, kteří se ocitli na frontě války, do níž je nikdo nezval — a o tom, co s nimi teď.
Kursk jako zlomový bod
Na začátku roku 2025 zajaly ukrajinské síly v Kurské oblasti dva severokorejské vojáky. Nebyli to žoldáci z vlastní vůle. Rusko je nasadilo jako součást vojenské spolupráce s Pchjongjangem, která se od roku 2022 vyvíjela od dodávek dělostřeleckých granátů a balistických raket až po přímé nasazení živé síly. Zpravodajské služby Ukrajiny, Jižní Koreje i USA začaly o přítomnosti severokorejských vojáků v Rusku informovat už v říjnu 2024. Vladimir Putin jejich nasazení potvrdil teprve v dubnu 2025 — a veřejně jim blahopřál k vítězství v Kurské oblasti. Pchjongjang mlčel.
Celkový rozsah nasazení je přinejmenším zarážející. Podle dostupných odhadů vyslala Severní Korea do Kurské oblasti více než 20 000 vojáků. Na začátku roku 2026 jich tam zůstávalo přibližně 11 000. Ztráty jsou těžké — podle informovaných zdrojů mohlo v bojích zahynout přes 6 000 severokorejských vojáků. Pro srovnání: to je víc, než kolik amerických vojáků padlo za celou válku v Iráku. Moskva ani Pchjongjang tato čísla nepotvrdily.
Zásada, která chrání i nepřítele
Oba zajatí vojáci vyjádřili přání odejít do Jižní Koreje. A právě tady vstupuje do hry mezinárodní právo. Mluvčí jihokorejského prezidenta Kang Ju-čung připomněla zásadu non-refoulement — zákaz nuceného navracení osob do země, kde by jim hrozilo pronásledování nebo závažné porušování lidských práv. Vrátit tyto vojáky do KLDR nebo předat Rusku proti jejich vůli by bylo porušením mezinárodních závazků. Právníci specializující se na mezinárodní humanitární právo upozorňují, že jde o precedent: pokud Severní Korea nasazení svých vojáků nikdy oficiálně nepřiznala, tito muži z pohledu Pchjongjangu prakticky neexistující.
Soul dal jasně najevo, že je připraven zajatce přijmout. Jihokorejské ministerstvo zahraničí to deklarovalo 23. června, ankarská dohoda uzavřená 8. července 2026 to potvrdila na nejvyšší úrovni — jihokorejský prezident I Če-mjong a Volodymyr Zelenskyj se dohodli, že se zajatci bude nakládáno lidsky a podle jejich vlastního přání.
Ankara: dohoda na okraji summitu
Summit NATO v Ankaře byl pro oba prezidenty především příležitostí k setkání na neutrální půdě. Setkání I Če-mjonga a Zelenského mělo i praktický rozměr: Soul zároveň oznámil pomoc Ukrajině ve výši 100 milionů dolarů. Zelenskyj vyjádřil vděčnost — formulace jako z diplomatického manuálu, ale za ní stojí reálný problém, který nemá snadné řešení.
Dva muži v ukrajinském zajetí teď čekají, jak se jejich případ vyřeší v praxi. Bojovali v cizí válce za zájmy, které pravděpodobně nikdy nepochopili. Jeden z nich si při výslechu údajně myslel, že cvičí na vojenském cvičišti v Rusku — až střelba ho přesvědčila o opaku.
Jak to celé dopadne? Jestli se tito dva vojáci skutečně dostanou do Jižní Koreje, bude to poprvé, co Severní Korea de facto přijde o vlastní vojáky — a nebude moci říct ani slovo. Protože oficiálně ve válce nikdy nebyli.
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
