Téměř tisíc zkontrolovaných provozoven, v 63 procentech z nich porušení zákona a bezmála 900 zdokumentovaných protiprávních jednání. Výsledky akce Korund jsou těžko stravitelné — a premiér Andrej Babiš to řekl nahlas: situace s návykovými látkami v Česku je „děsivá“. Těžko s ním nesouhlasit.
Za pultem i v každém chytrém telefonu
Kontrolní akce zaměřená na nelegální nakládání s kratomem a syntetickými psychoaktivními látkami odhalila rozsah problému, který se zjevně dlouho přehlížel. Úřady zajistily téměř půl milionu výrobků a u dalších více než 17 000 nařídily jejich likvidaci. Kontroly navíc ukázaly, že velká část analyzovaných výrobků obsahovala nebezpečné látky — od hašiše a konopí přes kratom až po syntetické kanabinoidy.
Co je však nesporné: ministr vnitra Lubomír Metnar potvrdil, že se akce nezastavila u kamenných prodejen. Úřady prověřovaly také rizikové internetové domény, internetové obchody a prodejní automaty. Problém tedy nesedí jen za pultem trafiky — žije v každém chytrém telefonu a doručuje se až domů.
Liberální dědictví, nebo pohodlné alibi?
Babiš viní z nastalého stavu předchozí vládu Petra Fialy, která podle něj nechala problém kvůli příliš liberální politice přerůst do kritických rozměrů. Je to rétorika, která se v české politice opakuje jako dobře namazaný kolotoč — každá nová vláda zdědí problém po té předchozí. Přinejmenším část pravdy na tom však být může.
Česko přitom dlouhodobě patří v evropském srovnání k zemím s nadprůměrnou mírou užívání konopných drog — opakovaně to dokládají také zprávy Agentury Evropské unie pro drogy. Nejde tedy o problém jedné vlády ani jediného volebního období. Jde o strukturální jev, který přetrvává bez ohledu na politické barvy a který nelze vyřešit jednou tiskovou konferencí.
Zákon nestačí, ale bez zákona to nejde
Babiš přiznal, že stávající legislativa vládě svazuje ruce. Ministři zdravotnictví a vnitra dostali za úkol připravit návrhy zákonů, které by umožnily uzavírat provozovny obcházející platné předpisy — tedy například ty, jejichž výrobky přivedou po požití do nemocnice děti nebo zahraniční turisty.
Novela zákona o návykových látkách přijatá v roce 2024 sice zavedla nové kategorie regulovaných látek, trh se však přizpůsobuje rychleji než paragrafy. Syntetické kanabinoidy, kratom s neznámými příměsemi nebo internetový prodej bez důsledné kontroly věku — to jsou problémy, na které zákonodárci reagují se zpožděním měřeným spíše v letech než v měsících.
Určitou nadějí by mohl být přesun agendy protidrogové politiky pod Ministerstvo zdravotnictví, k němuž došlo v červenci 2026. Změna by mohla signalizovat záměr posunout se od čistě represivního přístupu k vyváženější kombinaci prevence, léčby a vymáhání práva. Část odborníků se však naopak obává, že přesun oslabí dosavadní meziresortní koordinaci a dostupnost adiktologických služeb.
Pomůže přísnější zákon tam, kde dlouhodobě selhávají prevence, vzdělávání a dostupnost adiktologických služeb? Nebo si jen předáme štafetu od jednoho kolotoče k dalšímu — a za pár let budeme číst stejná čísla, pouze s jiným ministrem u mikrofonu?
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
