Premiér Andrej Babiš (ANO) minulý týden ve Sněmovně při interpelacích uvedl, že by stát mohl uvést část akcií pražského letiště na burzu. Stát by podle něj mohl dát na trh 40 procent a většinový podíl si ponechat. Získané peníze by mohly jít například do školství.
Na jeho vyjádření upozornily Seznam Zprávy, jimž ministerstvo financí sdělilo, že nedělá kroky k uvedení letiště na burzu.
Experti se zároveň shodují, že pokud by stát část letiště prodával, měl by si zachovat většinovou kontrolu a menšinový podíl nabídnout prostřednictvím burzy. Podobný model podle nich funguje například u letišť ve Vídni, Frankfurtu nebo v Paříži.
Podle analytika eToro Jakuba Rochlitze by stát mohl inkasovat 20 až 30 miliard korun, podle analytika BH Securities Timura Barotova 20 až 25 miliard. Oba ale připomínají, že by se stát vzdal části budoucích příjmů z letiště.
„V současné době chce stát plně akvírovat výrobní část ČEZ, což bude stát odhadem stovky miliard korun. Lze tedy uvažovat, že prodejem podílu Letiště Praha a například i dříve zmiňované Explosie stát nakupuje strategičtější aktivum (výroba energie) za cenu prodeje méně strategických aktiv,“ myslí si Barotov.
Jednorázový výnos je podle hlavního ekonoma Portu Jana Berky nutné vždy porovnávat s dlouhodobou hodnotou dividend. Rozhodující je podle něj motivace státu, zda je cílem posílení firmy. „Dobrá transakce potřebuje lepší důvod než děravý rozpočet,“ uvedl.
Vstup na burzu by mohl zvýšit transparentnost, efektivitu řízení a finanční disciplínu. Letiště by mohlo snáze získávat kapitál pro plánované investice do modernizace. Berka zároveň míní, že přítomnost minoritních akcionářů by ztížila mimořádné výplaty dividend motivované aktuální potřebou státního rozpočtu.
Generální ředitel Burzy cenných papírů Praha Petr Koblic považuje Letiště Praha za jednoho z nejvhodnějších kandidátů na burzovní úpis. Podle něj by došlo k transparentnímu způsobu ocenění společnosti, který by zároveň umožnil zapojení domácích penzijních fondů i drobných investorů. Upozornil také, že letiště na rozdíl od řady zahraničních konkurentů není zadlužené.
Investoři budou podle Rochlitze při oceňování zohledňovat chystané miliardové investice do modernizace letiště, což může snížit atraktivitu a hodnotu případného IPO, primárního uvedení akcií na burzu. Za ideální považuje kombinaci veřejně obchodovaného menšinového podílu se strategickým partnerem, který by přinesl zkušenosti s rozvojem letiště a pomohl by posílit jeho konkurenceschopnost.
Podle Koblice Letiště Praha strategického investora nepotřebuje. „Vstup jednoho investora je v letectví vždy spojen s řadou úskalí – bude rozvíjet investici stejně jako své hlavní investice atd.? To je daleko složitější a často nevratné rozhodnutí, které nemusí dobře skončit,“ přiblížil svůj pohled.
Barotov by preferoval dlouhodobého investora, který nebude usilovat o rychlou návratnost investice. „Letiště je monopolní a strategické aktivum, proto by nebylo ideální, aby se dostalo pod tlak krátkodobého finančního investora orientovaného hlavně na dividendy, zadlužení a rychlou návratnost,“ uvedl.
Před případným uvedením na burzu je podle Berky nutné jasně stanovit pravidla pro letištní poplatky, vyřešit témata zajištění investičního plánu a vyvážení zájmů státu a investorů. „Bez takového rámce by tlak na maximalizaci výnosů mohl jít proti dlouhodobému rozvoji dopravní infrastruktury,“ dodal. Vedlejším efektem částečného úpisu by podle Berky bylo oživení pražské burzy.