Vyhledávání informací o emigraci z Ruska dosáhlo v červenci letošního roku nejvyšší úrovně od mobilizace na podzim roku 2022. Za tímto trendem přitom nestojí jen strach z odvodů — je to toxická kombinace ekonomického tlaku, únavy ze čtyř let války a temného tušení, že to vůbec nejhorší teprve přijde.
Digitální barometr strachu
Slovo „relokace“ (relocation) bylo na ruském vyhledávači Yandex v červenci vyhledáno 809 900 krát, oproti červnovým 705 700. Zní to jako statistický detail. V zemi, kde se o odchodu nemluví nahlas, je to ale signál mimořádné síly. Naposledy podobná čísla zaznamenali analytici v září roku 2022, kdy Kreml vyhlásil částečnou mobilizaci a přes hranice následně odešly statisíce lidí.
Ještě výmluvnější jsou dotazy na slovo „mobilizace“ — v červenci překročily 3 400 000, což je o 166 procent více než v červnu. Zájem o bezvízové destinace vzrostl o 27 procent, fráze „odjet bez víza“ si připsalanárůst o rovných 80 procent. Organizace Relocats, která lidem s přesunem pomáhá, hlásí téměř dvojnásobný nárůst poptávky.
Co lidi žene k odchodu
Hlavním spouštěčem je obava z nové mobilizační vlny. Americké zdroje i informátoři z Kremlu naznačují, že oznámení by mohlo přijít po volbách do Státní dumy — tedy na přelomu září a října. Evropští představitelé podobný scénář nevylučují, a to s odkazem na těžké ztráty ruské armády, které podle odhadů Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) dosáhly do července jednoho milionu a čtyř set tisíc vojáků.
Přinejmenším stejně důležitý je ale širší kontext. Průzkum státního institutu VCIOM z července letošního roku ukázal, že 66 procent Rusů věří, že zemi čekají „těžké časy“ — což je o plných 16 bodů více než na začátku roku. Ekonomika se zhoršuje, drony zasahují klíčovou infrastrukturu a válka vstupuje do pátého roku. Taková míra veřejné úzkosti tu nebyla od rozpadu Sovětského svazu.
Nejčastějšími cíli útěku jsou přitom i nadále Srbsko, Arménie a Gruzie. Zájem právě o Gruzii se od začátku roku zdvojnásobil.
Třetí vlna
Od února roku 2022 opustilo Rusko odhadem 650 až 900 tisíc lidí, někteří analytici dokonce hovoří až o milionu. Proběhly dosud dvě vlny útěků — jarní a letní v roce 2022, pak podzimní po vyhlášení mobilizace. Nyní se naprosto zřetelně rýsuje třetí.
Demografické dopady jsou přitom závažnější, než se na první pohled zdá. Válka, emigrace a klesající porodnost se soustřeďují ve stejné věkové skupině: jsou jimi muži mezi dvaceti a čtyřiceti lety. Rusko tak ztrácí přesně tu část populace, na níž životně závisí budoucnost ekonomiky i společnosti.
Čísla z Yandexu jsou jen digitálním odrazem něčeho mnohem hlubšího. Otázka nezní, zda lidé chtějí odejít — to totiž data potvrzují zcela jednoznačně. Otázka stojí tak, kolik z nich to skutečně dokáže, než se dveře definitivně zavřou.
Zdroj info: united24media.com
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
