Dvě pravděpodobně ruské rakety a dron na polském území. Ohlášené mimořádné zasedání Severoatlantické rady. Příslib výrazné spojenecké podpory. Události tohoto víkendu připomněly, že dopady války na Ukrajině překračují její hranice — a že Polsko si to uvědomuje možná lépe než kdokoli jiný v Alianci.
Rakety, které dopadly na polské území
Polský vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz v sobotu oznámil, že Polsko brzy obdrží od spojenců NATO „výraznou podporu“ na posílení ochrany své východní hranice. Slova přišla po sérii narušení polského vzdušného prostoru, z nichž poslední proběhlo v noci ze čtvrtka na pátek 20. listopadu.
Na jihovýchodě Polska dopadly podle polských úřadů tři objekty — pravděpodobně dvě ruské rakety a dron. Podezřelá ruská střela s plochou dráhou letu Ch-101 skončila na poli u lesa nedaleko obce Nowy Lipowiec a začala hořet. Úlomky pravděpodobně z další rakety pak záchranáři nalezli v lese u obce Rudnik nad Sanem. Zranění naštěstí nebyla hlášena, závažnost incidentu to však nesnižuje.
Polská vojenská policie pod dohledem prokuratury zahájila v sobotu ohledání míst dopadu poté, co specializované týmy dokončily kontroly případných radiologických a chemických rizik. Bezpečnostní postup, který by ještě před pár lety zněl jako scénář z thrilleru.
Mimořádné zasedání s konkrétními návrhy
Kosiniak-Kamysz podrobnosti projednal s vrchním velitelem spojeneckých sil NATO v Evropě Alexusem Grynkewichem. Na pondělí 23. listopadu bylo svoláno mimořádné zasedání Severoatlantické rady, na němž má Polsko předložit konkrétní návrhy dalšího postupu.
Nejde přitom jen o politická prohlášení. Polsko žádá NATO o dodatečné síly a prostředky pro operaci Eastern Sentry, včetně letounů včasné výstrahy AWACS a stíhaček F-35. Ráno 20. listopadu zahájily nad polským územím hlídkování dva letouny NATO AWACS a aktivovány byly systémy Patriot u letiště Rzeszów-Jasionka a poblíž Świdniku. Švédsko navíc od začátku prosince plánuje nasadit systém Patriot a přibližně sto vojáků k ochraně logistického uzlu v Rzeszówě. Toto nasazení bylo oznámeno už v říjnu.
Polští představitelé hodnotí incident jako záměrnou provokaci, nikoli jako pouhý navigační omyl. Celkový tón varšavské reakce byl jednoznačný: Polsko se nenechá zastrašit. A z nejvyšších míst Aliance zaznělo totéž — NATO bude bránit každý centimetr polského území.
Východní štít jako strategická nutnost
Polsko není v roli pasivního příjemce pomoci. Posiluje jednotky ochrany pohraničí, včetně 4. varmijsko-mazurské brigády, buduje projekt Východní štít a slouží jako klíčové logistické centrum pro přesun personálu i vybavení na východním křídle. V zemi působí mnohonárodní bojová skupina NATO pod velením Spojených států.
Posilování východního křídla NATO se výrazně zrychlilo po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 — jeho kořeny ale sahají k anexi Krymu v roce 2014. V roce 2017 byly rozmístěny čtyři mnohonárodní bojové skupiny v Pobaltí a Polsku. Po plnohodnotné invazi v roce 2022 přibyly další v Bulharsku, Rumunsku, Maďarsku a na Slovensku. Za poslední desetiletí se tak spojenecká přítomnost na východním křídle zásadně rozšířila.
Podpora Polska ze strany NATO dnes není jen diplomatickým příslibem. Varšava zároveň sama vydává na obranu přes čtyři procenta HDP. Dalším úkolem je proměnit ohlášenou pomoc v konkrétní posílení ochrany vzdušného prostoru a snížit riziko dalších podobných incidentů. Raketa na poli u Nowého Lipowce připomíná, jak blízko se důsledky války dostávají k obyvatelům členských zemí Aliance.
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
Obsah vytvořený s pomocí AI. Tento článek jsme připravili s pomocí umělé inteligence (AI) a před zveřejněním prošel redakční kontrolou. Za obsah odpovídá redakce webu.