Evropské strany zpronevěřily 1,5 milionu eur. A nikdo se k tomu nechce hlásit

Z celkových 74 milionů eur, které měly strany a nadace k dispozici, skončilo 1,5 milionu tam, kde nemělo. Finanční odbor Evropského parlamentu identifikoval hned několik problémů: náklady bez platných smluv, překrývající se služby nebo třeba outsourcovanou práci s „vysokým podílem obsahu generovaného umělou inteligencí“.

Nejzajímavější jsou ale případy dvou stran a dvou nadací, které si nechaly proplatit výdaje, jež ve skutečnosti nikdy neuhradily. Mechanismus byl jednoduchý: zaplatily je třetí strany, a následně si nechaly proplatit celou částku od Parlamentu. Dvojí financování téže položky. Louis Drouneau z European Democracy Consulting to označuje za potenciální nesprávné nakládání s veřejnými prostředky, které vyžaduje důkladné vyšetřování.

Zajímavé je, že zpráva Parlamentu jmenuje pouze ty, kdo se rozhodli proti zjištěním bojovat – konkrétně Patrioty. Zbytek raději zaplatil a zůstal v anonymitě. Z 1,5 milionu eur je tak řádně zdokumentováno jen 130 453 eur.

Některé nadace spojené s evropskými stranami mají naopak čisté audity – například Green European Foundation, Institute of European Democrats nebo European Liberal Forum. Wilfried Martens Centre, think tank spojený s Evropskou lidovou stranou, mluví o „každoroční rutině“ a zanedbatelném podílu na rozpočtu.

Strana evropských socialistů přitom v říjnu 2025 vyloučila slovenský Smer-SD právě kvůli problémům s dodržováním pravidel – což ukazuje, že některé strany berou kontrolu vážně.

Tiskové oddělení Parlamentu označuje většinu pochybení za „administrativní nebo procedurální chyby“.Pokud se stejný účetní postup opakuje dlouhodobě a administrace musí strany opakovaně vyzývat, aby s ním přestaly, působí to spíše jako záměr než jako chyba.

Přinejmenším je zarážející, že zatímco v mnoha členských státech existuje poměrně přísná kontrola financování politických stran, na evropské úrovni panuje mnohem větší mlha. Drouneau to shrnuje výstižně: „Tak nízká transparentnost ohledně výdajů evropských stran snižuje schopnost občanské společnosti a médií dohlížet na jejich hospodaření.“

Problém není nový. Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v roce 2023 odhalil podvody a nesrovnalosti za více než 1,2 miliardy eur. Evropská prokuratura (EPPO) na konci roku 2025 řešila 3 602 aktivních vyšetřování s odhadovanou škodou 67,27 miliardy eur.

Případy se táhnou napříč Unií – od Rumunska přes Lotyšsko až po Francii. V České republice probíhají vlastní vyšetřování týkající se podvodů s evropskými fondy. Marine Le Pen a další členové Rassemblement National byli nedávno shledáni vinnými ze zpronevěry finančních prostředků EU.

Evropské strany dostávají desítky milionů eur na kampaně a činnost. Kontrolní mechanismy existují, ale jejich účinnost je diskutabilní, když většina viníků může jednoduše vrátit peníze a zůstat v anonymitě. Možná by stálo za to ptát se, zda systém, který umožňuje takovou míru netransparentnosti, není sám o sobě součástí problému. Nebo jde opravdu jen o rutinní administrativní záležitost, jak tvrdí některé strany?