Když Clinton Mogesa z Keni informoval rodinu, že našel práci v Rusku, nikdo netušil, že místo kuchyně nebo skladu skončí na vojenském výcviku. Krátce nato ho ukrajinská rozvědka identifikovala mezi mrtvými v okupované části Ukrajiny. Mezi jeho věcmi našli doklady dalších Keňanů — stopa vedoucí k systematické síti, která z Afriky dodává Moskvě vojáky pod záminkou civilních pracovních nabídek.
Telegram, VKontakte a falešné sliby
Celý systém by byl k smíchu, kdyby za tím nestály lidské životy. Přes sociální sítě, Telegram, místní pracovní agentury i ruské ambasády proudí nabídky: řidič, kuchař, pomocník. Slibují slušný plat, vízum mají zaručené. Jenže realita vypadá jinak — vojenský dril a fronta na Ukrajině.
Podle Foreign Policy cílí tyto operace na občany z desítek afrických států. Ukrajinští diplomaté hovoří o přítomnosti bojovníků z minimálně 36 afrických zemí na ruské straně. Keňské úřady odhadují, že jen z jejich země mohlo do systému vstoupit přes tisíc lidí. Někteří se vrátili zranění, jiní jsou nezvěstní, další jsou potvrzeni jako mrtví.
„Nejsou to vojáci, kteří vědomě šli do války. Jsou to mladí lidé, kteří si mysleli, že jedou za běžnou prací,“ říká aktivista Fred Ojiro z organizace Voice of Africa.
Od Wagnera k Africa Corps
Rusko přitom v Africe neoperuje náhodně. Po smrti Jevgenije Prigožina v roce 2023 převzala operace Wagnerovy skupiny nová struktura — Africa Corps, přímo řízená ruským ministerstvem obrany. Moskva má s africkými státy podepsáno přes dvacet smluv, zejména v oblasti dodávek zbraní a bezpečnostní spolupráce.
Od ledna 2023 do září 2025 podepsalo smlouvy s ruskou armádou více než 1 400 Afričanů z 35 zemí. Přinejmenším část z nich věděla, do čeho jde. Pauline Bax z International Crisis Group upozorňuje, že nezaměstnanost a zpřísňující se migrační politika Evropy hrají roli. „Lidé využívají příležitost získat vízum do Ruska, zejména na pozadí přísnějších požadavků pro vstup do Evropy,“ vysvětluje. Když se zavírají dveře na západ, otevírají se — byť klamavě — na východ.
Cíl: 18 500 zahraničních bojovníků ročně
Ukrajinská rozvědka odhaduje, že Moskva chce v roce 2026 naverbovat nejméně 18 500 cizinců. Celkem už identifikovala přes 28 000 zahraničních státních příslušníků ze 136 zemí sloužících v ruských ozbrojených silách. Jde o Asiaty, Afričany, obyvatele Blízkého východu i Latinské Ameriky.
Rusko se potýká s nedostatkem domácích rekrutů kvůli vysokým ztrátám na bojišti. Zahraniční bojovníci jsou levnější, méně viditelní a politicky méně citliví.
Keňské vyšetřování navíc naznačuje zapojení letištního personálu a úředníků, kteří za úplatky usnadňovali odlety. Infrastruktura je propracovaná — od Telegramu přes africké agentury až po zprostředkovatele v Rusku a na Blízkém východě. Všude se objevují stopy vedoucí k Wagnerově skupině. A stále častěji i k oficiálním ruským zastoupením — ambasádám a kulturním centrům.
Co z toho plyne?
Rusko profesionalizuje nábor. Už to nejsou jen neoficiální kanály, ale přímo státní struktury. Vojenská přítomnost v Africe narostla o 8 000 vojáků. A zatímco jeho reputace v regionu — zejména po nedávných útocích v Mali — klesá, schopnost lákat zranitelné mladé muže do daleké války zůstává.
Zdroj info: United24 Media
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<