Evropa a Kyjev spojují síly: Aliance dronů má změnit pravidla hry

Ursula von der Leyenová to naznačila už v projevu o stavu Unie 2025. A tentokrát to nebyla jen slova. Ukrajinské drony se podle dostupných údajů podílejí na více než 23 % ruských ztrát techniky. Evropa si uvědomuje, že technologická převaha v oblasti bezpilotních systémů není luxus, ale nutnost.

Aliance proto cílí na vytvoření „inovativního průmyslového ekosystému“ – nejde jen o nákup hotových produktů, ale o vybudování celého hodnotového řetězce od výzkumu přes výrobu až po logistiku. Zakládající členové budou vybíráni mezi firmami s prokázanými zkušenostmi v obranném sektoru. Právě oni vytvoří první správní radu a definují priority. Zní to dobře. Otázka je, zda to bude fungovat i v praxi.

Aliance není osamocený projekt. Koncem dubna Komise oznámila alokaci 210 milionů dolarů na zvýšení výrobní kapacity raket a munice pro Ukrajinu. Navíc EU připravuje rozsáhlý finanční balíček včetně půjčky 90 miliard eur na roky 2026–2027, z níž šest miliard má směřovat právě do společné výroby dronů. 

Evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius nedávno vyzval k přehodnocení unijní rétoriky na „tak dlouho, jak bude třeba“. Navrhuje jasný cíl: podporovat Ukrajinu až do definitivního vítězství a spravedlivého míru. Vypadá to jako slovíčkaření, ale rozdíl je zásadní – jde o posun od neurčité solidarity k měřitelným výsledkům.

Tuzemský obranný průmysl má co nabídnout – a zároveň co získat. Propojení s ukrajinskými partnery může otevřít přístup k unikátním bojovým datům a testovacím podmínkám, které žádná laboratoř nenahradí.

Prezident Petr Pavel sice v lednu zmínil možnost dodávky letounů L-159 Ukrajině, ale česká vláda pod vedením premiéra Andreje Babiše následně dodávku odmítla. Přesto české firmy mají šanci zapojit se do aliance – musí být ale rychlé. Uzávěrka je 25. května a konkurence bude tvrdá.

Aliance dronů není zázrak, ale pragmatická reakce na reálnou hrozbu. Evropa si nemůže dovolit zůstat pozadu v technologii, která mění charakter moderních konfliktů. Ukrajina zase potřebuje stabilní průmyslové zázemí, které udrží tempo inovací.

Zbývá věřit, že se z ambiciózního plánu stane funkční realita. Odpověď přijde během několika měsíců. A pak se ukáže, jestli Evropa dokáže držet krok nejen s hrozbami, ale i s vlastními sliby.