Více než čtyři a půl roku po začátku plnohodnotné ruské invaze se Volodymyr Zelenskyj rozhodl pro strategii, která by ještě nedávno zněla jako hazard. Místo čekání za vlastními hranicemi přenáší válku přímo na ruské území — a sází na to, že ekonomická bolest přinutí Moskvu k vážnému jednání o míru.
Logika bolesti
Princip je brutálně jednoduchý. Rusko dosud dokázalo chránit své obyvatelstvo před nejhoršími dopady konfliktu. Kremlu se dařilo udržovat válku jako vzdálenou záležitost — něco, co se děje „tam venku“, na frontě, daleko od každodenního života průměrného Rusa. Zelenskyj se rozhodl tuto iluzi prolomit.
V srpnu Ukrajina podnikla jednu z nejmasivnějších vln úderů na ruské území od začátku války. Cíle nebyly jen vojenské — drony mířily na ropné rafinerie, továrny, logistická centra i sklady velkých ruských e-commerce platforem. Výsledek? Fronty u čerpacích stanic, narušená letecká doprava a obchodníci, kteří přišli o výsledky dlouholeté práce.
„Podpora vlády musí klesat, když lidé vyjdou ven a uvidí nad městem stoupat sloup kouře nebo když přijedou k čerpací stanici a zjistí, že tam není palivo, zatímco jim televize tvrdí, že Rusko je ropnou velmocí,“ řekl ruský politický analytik Ian Matveev.
Drony nad Sibiří
Rozsah ukrajinských úderů je přinejmenším pozoruhodný. V červenci se ukrajinskému dronu s patrně prodlouženým doletem podařilo zasáhnout rafinerii v Omsku — jednu z největších v Rusku, vzdálenou přes 2 700 kilometrů od území pod ukrajinskou kontrolou. Kyjev zároveň zahájil operace proti takzvané stínové flotile v Černém a Azovském moři.
Zelenskyj jde ještě dál. Varoval zahraniční letecké společnosti, aby se vyhýbaly ruskému vzdušnému prostoru. „Ruský vzdušný prostor se bude fakticky uzavírat,“ prohlásil. „Dronů tam bude tolik, že s tím budou muset aerolinky počítat.“
Analytik John Lough to shrnul výstižně: „Tyto útoky jsou pro Putina škodlivé — více z hlediska jeho důvěryhodnosti u elit než u široké veřejnosti. Elity vidí, že válku nelze vyhrát za podmínek, které jim byly původně slibovány.“
Fronta se hýbe pomalu, problémy rychle
Obraz je ale složitější. Za posledních dvanáct měsíců Rusko získalo přibližně 886 čtverečních mil ukrajinského území — skromné číslo v absolutním měřítku, ale stále územní zisk. Celkově Moskva kontroluje zhruba pětinu Ukrajiny. Fronta se posouvá pomalu, bez zásadního průlomu na kterékoli straně.
Ukrajinská ekonomika oslabuje, demografická krize se prohlubuje a země vstupuje do další zimy s obavami z ruských raketových útoků na kritickou infrastrukturu. Britský diplomat Tim Willasey-Wilsey to formuloval bez příkras: „Kyjev se obává další zimy bez dostatečných prostředků k obraně proti zesíleným ruským balistickým útokům.“
Zelenskyj mezitím provedl zásadní obměnu vojenského vedení — odvolal ministra obrany i náčelníka generálního štábu. Signál byl jasný.
Zdroj info: Politico.eu
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
