Moskva chystá do konce roku závěrečné testy balistické střely s dosahem až 800 kilometrů. Pokud proběhnou podle plánu, ocitnou se v jejím dosahu oblasti, které dosud zůstávaly před podobnými útoky částečně chráněny svou vzdáleností. Zpráva přišla z nejvyšších pater ukrajinské vojenské rozvědky — a rozhodně nepotěšila.
Nová střela, nová mapa ohrožení
Vadym Skibickyj, zástupce náčelníka Hlavní správy rozvědky ukrajinského ministerstva obrany, informoval o vývoji nové ruské balistické střely s dosahem až 800 kilometrů. Podle jeho slov jde o zbraň určenou k zasahování kritické infrastruktury a logistických uzlů hluboko v zázemí — tedy přesně tam, kde Ukrajina dosud mohla alespoň částečně využívat větší vzdálenosti od ruských odpalovacích zařízení.
Nejde přitom o skok do neznáma. Rusko letos v létě nasadilo modernizovanou střelu Iskander označovanou jako 9M723-2 při kombinovaném útoku na Kyjev. Oproti starší verzi 9M723-1 s dosahem přibližně 390 kilometrů zvládne tato varianta podle ukrajinských údajů zasáhnout cíle vzdálené až 550 kilometrů. Nová střela, o níž Skibickyj hovoří, by tento dosah ještě výrazně překonala — a to je změna, která může ovlivnit strategickou situaci.
Personální bilance, která nepotěší Kreml
Skibickyj zveřejnil také údaje o lidských ztrátách: v srpnu mělo Rusko přijít o desítky tisíc vojáků, přičemž počet nově naverbovaných mužů byl ve stejném období nižší. Přesná čísla pocházejí z odhadů ukrajinské rozvědky a nelze je nezávisle ověřit — to je třeba říct rovnou. Přesto naznačují trend, který ruský generální štáb zjevně vnímá jako problém: personální ztráty se snaží částečně vyvažovat rostoucím využíváním techniky.
Výroba raket Iskander se podle dostupných odhadů pohybuje v řádu desítek kusů měsíčně. Střely míří z výrobních linek prakticky přímo k bojovým jednotkám — a to se projevuje na intenzitě útoků, kterým Ukrajina čelí.
Bělorusko jako tichý hráč
Skibickyj varoval také před dalším rozměrem hrozby. Rusko podle něj nevylučuje aktivnější zapojení Běloruska do konfliktu. Zpravodajec byl přitom opatrný: „K dnešnímu dni nevidíme skutečné známky přípravy úderných uskupení na území Běloruska, ale pamatujeme si leden a únor 2022.“
Absence důkazů tedy není důkazem, že se nic nechystá. Bělorusko pravděpodobně zůstane základnou pro hybridní operace — tlak na hranice NATO, informační kampaně a psychologický nátlak. Nic dramaticky nového, jejich intenzita však může narůstat.
Vzduch nad Rumunskem a Moldavskem
Válka se neodehrává jen na frontových liniích. Rumunsko v září vyslalo stíhačky poté, co jeho radary zachytily neidentifikovaný objekt poblíž hranice s Ukrajinou. Moldavsko opakovaně hlásilo průlety dronů přes své území — moldavská prezidentka Maia Sanduová je veřejně označila za pokus o zastrašování.
Jsou to incidenty, které by před třemi lety vyvolaly diplomatickou bouři. Dnes se o nich píše ve třetím odstavci zpravodajských přehledů. Možná právě to je největší problém.
Zdroj info: United24 Media
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
