Zmrazená ruská aktiva v hodnotě 200 miliard eur čekají v evropských trezorech už čtvrtým rokem. Sto dvacet dva europoslanců se nyní rozhodlo říct nahlas to, co mnozí říkají potichu: je čas přestat se tvářit, že tam nejsou.
Dopis, který mění tón
9. září obdrželi lídři EU otevřený dopis podepsaný 122 členy Evropského parlamentu. Hlavní signatářkou je švédská europoslankyně Karin Karlsbro, která věc pojmenovala bez okolků: „Ukrajina potřebuje podstatné a dlouhodobé financování právě teď.“
Dopis není jen symbolickým gestem. Europoslanci v něm konkrétně vyzývají Evropskou komisi a Radu EU, aby bez prodlení jednaly — a navrhují také mechanismus, jak postupovat. Zmrazené ruské účty by podle jejich doporučení měly být převedeny pod správu nového unijního nástroje, který by převzal veškeré právní závazky vůči ruské centrální bance. To znamená sdílet riziko kolektivně, nikoli ho přenést na bedra jediné země.
A tou zemí je Belgie.
Belgický uzel
Drtivá většina zmrazených aktiv — zhruba 180 miliard eur — leží u centrálního depozitáře Euroclear se sídlem nedaleko Bruselu. To z Belgie dělá klíčového hráče, ale zároveň i největší brzdu celého procesu.
V prosinci 2025 Evropská rada dohodu o využití aktiv nenašla právě kvůli belgickým obavám z právních rizik. Brusel se obával, že pokud by přišly žaloby — a Rusko je skutečně podalo, přičemž moskevský arbitrážní soud v květnu 2026 vyhověl ruskému nároku na náhradu škody ve výši téměř 196 miliard eur — zůstane Belgie na všechno sama.
„Belgie by neměla nést evropskou odpovědnost sama,“ říká Karlsbro. Takzvaný depozitářský přístup, tedy převod aktiv pod unijní správu, by toto dilema řešil. Nápad přitom není nový — ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko ho nastínil 4. září. Plně rozpracovaný právní návrh ale zatím neexistuje.
Tlak roste, rozhodnutí chybí
Karlsbro věří, že „teď je ten správný okamžik“. Tlak skutečně roste: Švédsko, Polsko, Nizozemsko i Španělsko naléhají na znovuotevření debaty. Téma se dostalo na program neformálního zasedání ministrů zahraničních věcí na začátku září. Francie, která drží 19 miliard eur ruských aktiv, přitom sdílí část belgických obav — a její postoj bude pro výsledek klíčový.
EU mezitím využívá alespoň výnosy z aktiv. V srpnu 2026 z nich získala 1,4 miliardy eur. Přinejmenším to není nula — jenže při pohledu na celkovou sumu 200 miliard eur to připomíná spíše úroky z účtu, k němuž nikdo nemá přístup.
Debata se posunula. Už nejde o to, zda aktiva použít, ale jak to udělat právně bezpečně. Sto dvacet dva europoslanců napříč politickým spektrem dává najevo, že trpělivost s odkládáním dochází.
Zdroj info: Kyiv Independent
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
