Rusko dokončilo první parlamentní volby od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Výsledek nikoho nepřekvapil — Jednotné Rusko si pohodlně udrželo dominanci ve Státní dumě. Novinkou bylo hlasování na okupovaných ukrajinských územích, která Moskva anektovala. Mezinárodní společenství volby odmítlo jako flagrantní porušení mezinárodního práva.
Výsledek, který byl znám předem
Volby do dolní komory ruského parlamentu probíhaly od 18. do 20. září 2026. Ze 450 křesel Státní dumy se polovina obsazuje podle stranických kandidátek, druhá polovina v jednomandátových obvodech — systém, který Kremlu historicky vyhovuje více než čistě poměrné zastoupení.
Po sečtení více než 95 procent hlasů získalo Jednotné Rusko 57,83 procenta hlasů na stranických kandidátkách. Průzkum provládního střediska VCIOM přitom straně předpovídal 49,4 procenta. Podle předběžných výsledků obsadí strana Vladimira Putina 355 křesel, a pohodlně si tak udrží ústavní většinu.
Zbývající místa si rozdělí čtyři strany, které jsou sice formálně v opozici, ale v praxi většinou hlasují tak, jak Kreml potřebuje — komunisté, nacionalistická LDPR, Noví lidé a Spravedlivé Rusko. Skutečná opozice chybí. Část jejích představitelů skončila ve vězení, část emigrovala. Federální kandidátní listinu protiválečné strany Jabloko úřady z voleb vyřadily.
Hlasování pod dohledem zbraní
Poprvé se ruské parlamentní volby konaly také v okupovaných částech Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti — tedy na územích, která Moskva anektovala v roce 2022, přestože je ani plně nekontroluje. Krym a Sevastopol Rusko zapojuje do svých voleb od anexe v roce 2014. Předčasné hlasování na okupovaných územích začalo už 29. srpna.
Mezinárodní právo Rusku suverenitu nad těmito oblastmi nepřiznává. Mluvčí Evropské komise Christian Wigand to vyjádřil bez okolků: EU „neuznává a nikdy neuzná ani konání těchto takzvaných voleb, ani jejich výsledky“. Kyjev vyzval zahraniční vlády, aby výsledky odmítly.
Podle dostupných zpráv přitom členové volebních komisí obcházeli domy v doprovodu ozbrojených vojáků. Obyvatelům údajně hrozila ztráta zaměstnání, sociálních dávek nebo důchodů, pokud se hlasování nezúčastní.
Drony nad volebními místnostmi
Volební účast podle ústřední komise přesáhla 59 procent, a byla tak vyšší než v roce 2021. Volby se přitom odehrávaly doslova za zvuku dronů. Moskevský starosta Sergej Sobjanin oznámil, že Ukrajina od soboty vyslala proti Rusku více než 1 600 dronů, z toho 450 na Moskvu. Podle jeho slov šlo o dosud největší útok na hlavní město. Šéfka volební komise Ella Pamfilovová zase informovala o rozsáhlých kybernetických útocích proti systému elektronického hlasování.
Ruská Státní duma bývá popisována spíše jako nástroj k upevňování moci než jako skutečný zákonodárný sbor. Volby bez mezinárodních pozorovatelů, bez skutečné opozice a s hlasováním pod dohledem zbraní tento obraz nijak nevyvrátily. Spíše ho s přehledem potvrdily.
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
