Americká Sněmovna reprezentantů schválila rozsáhlý balík pomoci pro Ukrajinu v hodnotě devíti miliard dolarů. Klíčové je, že pro návrh hlasovalo i několik republikánů – a postavili se tak proti vlastnímu prezidentovi Donaldu Trumpovi. Hlasování poměrem 226 ku 195 je nejen signálem pro Kyjev, ale především vnitropolitickým zemětřesením pár měsíců před kongresovými volbami.
Balík obsahuje téměř osm miliard dolarů přímé rozpočtové podpory a 1,6 miliardy ve formě vojenských půjček. Zákon zároveň zavádí nové sankce proti Rusku – od cel na dovoz zboží až po zákaz dovozu ruské ropy – a explicitně se hlásí k článku 5 smlouvy NATO. Útok na jednoho je útokem na všechny.
Pro Trumpa je to nepříjemná situace. Od návratu do Bílého domu v lednu 2025 americká pomoc Ukrajině výrazně poklesla. Prezident opakovaně kritizoval NATO, vyčítal Německu a dalším spojencům, že nepomohli při zajištění Hormuzského průlivu během konfliktu s Íránem, a v ukrajinském konfliktu se nikdy jednoznačně nepostavil na stranu napadené země. Jeho viceprezident J. D. Vance dokonce oslavoval ukončení vojenské pomoci Kyjevu.
A teď mu vlastní strana posílá zákon, který všechno tohle popírá.
Co bude dál?
Návrh nyní míří do Senátu, kde je jeho osud nejistý. Pokud projde i tam, dostane se na Trumpův stůl. Prezident může zákon vetovat – musel by se však postavit proti desítkám republikánských kongresmanů. Pár měsíců před volbami, kdy strana obhajuje křehkou většinu v obou komorách, to není politicky snadné rozhodnutí.
Hlasování má i širší kontext. Zatímco americká pomoc Ukrajině v posledních měsících téměř ustala, Evropa zrychlila. Evropská komise v lednu 2026 schválila finanční podporu ve výši 90 miliard eur na období 2026–2027. Česká republika k říjnu 2025 poskytla Kyjevu vojenskou pomoc za 17,4 miliardy korun a české firmy se aktivně podílejí na obnově ukrajinské energetické infrastruktury. Export na Ukrajinu loni vzrostl o čtvrtinu, letos v první polovině roku o 44 procent.
Churchillův moment?
Někteří komentátoři označili hlasování za „Churchillův moment“ – okamžik, kdy se demokratická společnost rozhodne čelit agresi, i když to není pohodlné. Ruská invaze je skutečně největší pozemní válkou v Evropě od roku 1945.
Otázkou je, zda americká politika najde konsenzus, nebo zda se Trump rozhodne jít proti části vlastní strany. Přinejmenším jedna věc je jasná: Kongres dal najevo, že transatlantické spojenectví a podpora Ukrajiny nejsou jen záležitostí Bílého domu.
Zdroj info: n-tv.de
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
