Trump a nafta: Zelenskyj jako viník světových cen pohonných hmot?

Bylo to neobvyklé místo pro geopolitické prohlášení. Trump pronesl svou výzvu Kyjevu v neděli na golfovém hřišti v irském Doonbegu, kde se právě konalo Irish Open. Mezi ranami holí a s výhledem na Atlantik sdělil novinářům, že jeho administrativa požádala prezidenta Zelenského, aby zastavil dronové a raketové útoky na ruská zařízení produkující naftu.

„Pan Zelenskyj musí udělat jednu věc. Musí přestat vyřazovat z provozu výrobu nafty v Rusku,“ řekl Trump. „Ať útočí na jiné cíle, ale ne na naftu, protože tím způsobuje její nedostatek.“

Cena nafty v USA přitom 11. září překonala hranici šesti dolarů za galon. To je číslo, které bolí — a před listopadovými volbami do Kongresu bolí politicky dvojnásob. Řidiči v Texasu i Ohiu to pociťují při každém tankování — a právě v podobných státech se volby vyhrávají nebo prohrávají.

Trumpova výzva nepřichází do vzduchoprázdna. Ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu dosáhly v roce 2026 nebývalé intenzity. Jen v srpnu bylo zasaženo nejméně 22 ruských rafinerií. Podle některých odhadů Ukrajina vyřadila přibližně 40 procent ruské rafinérské kapacity. Rjazaňská rafinerie byla 6. září zasažena už poosmnácté od března 2024 — a od května funguje nanejvýš na desetinu svého výkonu.

Den před Trumpovým prohlášením, 13. září, zasáhly ukrajinské drony rafinerie TANECO v Nižněkamsku a Slavjanskij v Krasnodarském kraji. Při útoku na TANECO podle ruských úřadů zemřeli dva lidé a dalších dvanáct utrpělo zranění.

Ekonomové Štěpán Mikula a Fabio Sabatini ve studii z července 2026 odhadli, že dronové útoky na rafinerie způsobily v jejich nejbližším okolí pokles ekonomické aktivity až o 11 procent. Satelitní snímky nočního osvětlení — používané jako ukazatel ekonomické aktivity v zemích, kde jsou oficiální statistiky omezené — ukazují v okolí zasažených rafinerií výrazné ztmavnutí oproti období před rokem 2024. Jinými slovy: ekonomický výpadek je vidět doslova z vesmíru.

Rusko podle dostupných zpráv čelí domácímu nedostatku paliv, přičemž v některých regionech se hovoří o přídělovém systému. Situace na Krymu je podle zdrojů blízkých ukrajinskému velení obzvlášť napjatá, ačkoli přesný rozsah opatření se obtížně ověřuje.

Jenže tady přichází nepříjemná část příběhu. Trump totiž současně řeší válku s Íránem — konflikt, který podle řady analytiků výrazně přispěl k omezení dodávek ropy a ropných produktů z Blízkého východu i k růstu světových cen. Přinejmenším část evropských diplomatů vidí hlavní příčinu právě tam, nikoli v Kyjevě.

Anonymní vysoce postavený evropský představitel obeznámený s mediačními rozhovory to řekl bez obalu: „Tato administrativa obviňuje Ukrajinu, protože neví, co si počít s vlastní situací na Blízkém východě. Ruský vývoz nafty nikdy nebyl pro americkou spotřebu zásadní. Samotná myšlenka je absurdní.“

Ministr energetiky Chris Wright i ministr financí Scott Bessent přitom v uplynulých dnech veřejně poukazovali na škody způsobené ruským rafineriím jako na jednu z příčin amerického „energetického šoku“. Koordinace sdělení je zřejmá — a politicky účelná.

Evropský diplomat navíc připomněl základní logiku: pokud Washington chce energetické příměří, musí být oboustranné. Rusko totiž od podzimu 2022 systematicky ničí ukrajinskou energetickou síť. Moskva přitom podle dostupných informací nedává najevo ochotu tyto útoky přerušit — ani v případě mírových jednání.

Zelenskyj na Trumpovy komentáře veřejně nereagoval. Možná proto, že odpověď je příliš zřejmá. Proč by měl Kyjev odložit jednu ze svých nejúčinnějších zbraní výměnou za nic? A co si vlastně Trump představuje — že Zelenskyj přijede na golfové hřiště a podá mu ruku?

Válka se nevede podle pravidel férovosti. A obětní beránci se hledají tam, kde je to politicky nejvýhodnější.

Zdroj info: politico.eu

Autor: Marek Hájek 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT