Stockholm signalizuje ochotu zapojit NATO do jedné z nejnapjatějších námořních krizí současnosti. Švédská ministryně zahraničí Maria Malmerová Stenergardová před pátečním setkáním ministrů zahraničí Aliance jasně řekla: „Je rozhodně v zájmu Švédska i Evropy zajistit, aby průliv zůstal otevřený a aby Írán nemohl znovu zneužít tuto oblast jako zbraň.“ Jenže ne všichni spojenci sdílejí švédské nadšení.
Hormuzský průliv, úzké hrdlo mezi Perským a Ománským zálivem, je od 28. února fakticky uzavřen. Teherán zastavil komerční dopravu jako odvetu za americko-izraelské bombardování. Výsledek? Největší narušení globálních dodávek energií od sedmdesátých let. Ceny ropy Brent vystřelily nad 100 dolarů za barel, v jednom okamžiku dokonce dosáhly 126 dolarů. Přitom tímto strategickým bodem za normálních okolností proudí zhruba třetina celosvětových dodávek ropy přepravovaných po moři – podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) to představuje asi 21 milionů barelů denně.
Koalice čtyřiceti versus severoatlantická jednota
Místo NATO se do čela snah o znovuotevření průlivu postavila volná koalice zhruba čtyřiceti zemí vedená Francií a Spojeným královstvím. Jejich hlavní podmínka? Nejprve musí být ukončeny veškeré bojové akce. Právě tato roztříštěnost dráždí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který NATO označil za „papírového tygra“ a hrozí odvetou.
Někteří spojenci proto vidí v možné misi NATO příležitost ukázat Trumpovi skutečnou hodnotu Aliance. Dva diplomaté NATO, kteří si přáli zůstat v anonymitě, potvrdili, že se o formálnější roli Aliance diskutuje – buď jako náhrada stávající koalice, nebo jako paralelní operace. „Myslím, že je vždy důležité, abychom věci dělali koordinovaně,“ řekl v Helsingborgu nizozemský ministr zahraničí Tom Berendsen. „Potřebujeme tam i odborné kapacity NATO.“
Francie maluje červenou čáru
Konsenzus všech 32 členů Aliance je ale vzdálený. Francie, Španělsko, Itálie a Británie omezily Spojeným státům přístup do svého vzdušného prostoru nebo na své základny během konfliktu s Íránem. A Paříž teď jasně odmítá jakékoliv zapojení NATO na Blízkém východě. „Severoatlantická smlouva se vztahuje na severoatlantický region,“ vzkázal mluvčí francouzského ministerstva zahraničí Pascal Confavreux. „Není vhodnou platformou pro řešení otázek na Blízkém východě a v Hormuzském průlivu.“
Malmerová Stenergardová přitom uznává, že by NATO mělo „být vždy opatrné při vytváření nových precedentů“. Zároveň ale zdůrazňuje: „Je velmi důležité, abychom chránili svobodu plavby, protože je základem volného obchodu.“ Švédsko, které se stalo plnoprávným členem Aliance teprve v březnu 2024, tak paradoxně zaujímá aktivnější postoj než některé zakládající státy.
Dokáže NATO překonat vnitřní rozpory a převzít odpovědnost za průliv, nebo zůstane u rétoriky o jednotě, zatímco Írán drží světovou ekonomiku v šachu? Tato zkouška napoví o budoucnosti Aliance mnohem více než jakékoliv debaty o obranných výdajích.
Zdroj info: Politico.eu
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
