Izraelská zpravodajská služba předala Washingtonu informace o novém, zcela konkrétním plánu Teheránu na likvidaci amerického prezidenta. Donald Trump na to reagoval po svém — změnil letadlo a veřejně prohlásil, že je „číslo jedna na likvidačním seznamu“.
Na Blízkém východě mezitím hoří konflikt na více frontách najednou a diplomatická okna se zavírají mnohem rychleji, než se vůbec stihnou otevřít.
Varování z Tel Avivu
Podle stanice CNN a deníku Wall Street Journal předal izraelský zpravodajský aparát Washingtonu informace o konkrétním komplotu Teheránu namířeném přímo proti Donaldu Trumpovi. Varování dorazilo právě v době, kdy se americký prezident účastnil summitu Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře.
Důležitý detail: americké agentury dostávaly průběžné informace o možných plánech na atentát už dříve, ale izraelské varování bylo zcela jiné povahy — označilo totiž konkrétní spiknutí. CNN se přitom odvolává na nejmenované zdroje; izraelské podklady americké agentury dosud nezávisle nepotvrdily.
Jistou dávku opatrnosti přidává izraelský televizní kanál Channel 12 News, jehož zdroje z řad amerických úředníků naznačují, že mohlo jít spíše o obecný dialog íránských představitelů o možném atentátu než o detailně propracovaný operační plán. Mezi „mluvit o něčem“ a „plánovat to“ bývá nezanedbatelný rozdíl — a ve zpravodajském světě na tom záleží víc než kdekoli jinde.
Změna letadla, bez vysvětlení
Trump sám na summitu prohlásil: „Jsem číslo jedna na jejich seznamu.“ A přidal, že se ráno dozvěděl o novém seznamu, kde figuruje jako hlavní cíl. Otázku novinářů, proč následně změnil letadlo pro odlet z Ankary, však nechal bez odpovědi.
Bezpečnostní tým zjevně přijal zásadní rozhodnutí — podrobnosti o konkrétním typu letounu ani okolnostech změny ale dostupné zdroje nepotvrzují. Trump z Turecka odletěl jiným strojem, než se původně plánovalo. Proč k tomu došlo, to zůstává bez oficiálního vysvětlení.
Solejmání jako předehra
Íránsko-americké napětí má hluboké kořeny, ale jeden moment je zcela klíčový: leden 2020, kdy americký dronový úder zabil vlivného íránského generála Kásema Solejmáního. Írán tehdy veřejně slíbil pomstu — a v červnu téhož roku dokonce požádal Interpol o vydání mezinárodního zatykače na Trumpa. Interpol sice žádost odmítl, ale signál to byl více než jasný.
Nyní je situace opět kritická. Americké vojenské síly provedly v posledních dnech několik úderů proti íránským cílům, Írán odpověděl útoky na americké základny v regionu a na obchodní lodě v blízkosti Hormuzského průlivu. Trump označil prozatímní mírovou dohodu za ukončenou a Íránce veřejně nazval lháři.
A přesto — a to je možná ten vůbec nejpozoruhodnější detail celého příběhu — technické rozhovory mezi oběma stranami podle americké vlády stále probíhají. „Spojené státy se nadále zasazují o mírové řešení,“ uvedl americký vládní úředník. Vzápětí ovšem dodal, že chování íránského vedení představuje porušení rámcové dohody v „nepřijatelném rozsahu“. Sledujeme tak diplomatickou schizofrénii v přímém přenosu.
Čím déle trvá vojenská eskalace, tím větší je motivace Íránu sáhnout po nástrojích, které nepotřebují armádu ani rakety. Otázka tedy nezní, zda byl konkrétní plán reálný. Otázka zní, jak dlouho ještě vydrží křehké příměří pod tlakem, který obě strany vytvářejí — a kdo první přestane předstírat, že mají rozhovory ještě nějaký smysl.
Zdroj info: CNN
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
