Havana zvažuje americkou humanitární pomoc ve výši 100 milionů dolarů, ale kubánská vláda si dobře uvědomuje, že dary z Washingtonu málokdy přicházejí bez podmínek. Zvlášť když je nabízí administrativa, která zároveň utahuje ekonomickou smyčku kolem ostrova.
Pomoc jednou rukou, blokáda druhou
Situace má svou absurdní logiku. Spojené státy v lednu 2026 pohrozily cly každému, kdo by Kubě dodával ropu. Mexiko i Venezuela, dosavadní spojenci Havany, okamžitě přerušily dodávky paliva. Kubánská energetická síť se začala hroutit, lidé zůstávají bez elektřiny, v obchodech chybí potraviny a léky. A teď přichází Washington s nabídkou: tady máte sto milionů, ale musíte provést „významné reformy“.
Kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez reagoval opatrně, ale s jasným podtextem. „Doufáme, že pomoc nebude spojena s politickými podmínkami ani snahou využít utrpení kubánského lidu,“ napsal na sociálních sítích. Prezident Miguel Díaz-Canel byl ještě konkrétnější: nabídka je „nekonzistentní a paradoxní“. Proč nám nabízíte pomoc, když nás zároveň dusíte sankcemi?
Dvě tváře Ameriky
Trumpova administrativa nejprve tvrdila, že nabídku učinila soukromě, kubánská strana to popřela a označila to za „báchorku“. Washington pak nabídku zopakoval veřejně – tentokrát s dodatkem, že pomoc má být distribuována přes katolickou církev a další nezávislé organizace, nikoli přímo kubánskou vládou. Havana v tom vidí pokus obejít legitimní vládu a podkopat její autoritu.
Přitom humanitární pomoc už jednou dorazila – letos v únoru USA poskytly Kubě šest milionů dolarů. Tentokrát je však částka výrazně vyšší a podmínky jasnější. Šéf CIA John Ratcliffe při nedávné návštěvě Havany dal najevo, že Washington je připraven jednat o ekonomické bezpečnosti, pokud Kuba provede „zásadní změny“. Co přesně tím myslí, zůstává tajemstvím.
Past bez východiska
Kuba se ocitla v pasti. Potřebuje pomoc – palivo, potraviny, léky. Zároveň si nemůže dovolit přijmout podmínky, které by znamenaly kapitulaci před Washingtonem. Díaz-Canel dal najevo, že pomoc přijme, pokud bude v souladu s mezinárodními humanitárními standardy. Jenže právě ty standardy jsou předmětem sporu.
OSN minulý týden označila Trumpovu palivovou blokádu za protiprávní a uvedla, že narušuje právo kubánského lidu na rozvoj, potraviny, vzdělání, zdraví i vodu. Washington to vidí jinak – kubánskou vládu považuje za zkorumpovanou a neschopnou a otevřeně usiluje o její nahrazení.
Humanitární pomoc? V téhle hře je to jen další karta na stole. Havana to ví – každý dolar má svou cenu. A cena může být vyšší, než si ostrov může dovolit zaplatit.
Zdroj info: Reuters
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<