Představte si úřad, kde vás neobsluhuje unavený úředník s razítkem a nekonečnými výmluvami, ale algoritmus. Žádné úplatky, žádné „přijďte zítra“, žádná protekce. Přesně takovou budoucnost si podle průzkumu agentury SuperJob přeje velká část ekonomicky aktivních Rusů.
Algoritmus místo úředníka
Podle průzkumu by 55 procent pracujících Rusů uvítalo, kdyby část státních úředníků nahradila umělá inteligence. Důvody jsou jednoduché: algoritmy neberou úplatky, neunaví se a rozhodují podle pravidel, ne podle nálady nebo známostí. Jak poznamenal šéf Sberbank Herman Gref, programy „nechápou korupci“.
Preference se výrazně liší podle věku, příjmu i pohlaví. Muži podporují digitální úředníky častěji než ženy – 61 procent oproti 49 procentům. Čím vyšší věk a příjem, tím větší podpora. Mezi lidmi nad 45 let souhlasí s využitím AI 63 procent respondentů, u lidí s příjmem nad 150 tisíc rublů měsíčně dokonce 68 procent.
Jinými slovy: právě ti, kteří mají s byrokracií největší zkušenost, chtějí změnu nejvíc.
Ambice sahají dál než jen na úřady
Podpora umělé inteligence ve státní správě nekončí u formulářů a razítek. Část veřejnosti by uvítala i zapojení AI do přípravy zákonů nebo analýzy požadavků voličů – bez emocí, populismu a politického marketingu.
Ruské vedení s podobnými představami koketuje už několik let. Vladimir Putin v únoru 2024 podepsal výnos o vytvoření Prezidentské komise pro rozvoj AI s cílem rozšířit využití umělé inteligence napříč ekonomikou i státní správou do roku 2030.
Ministr pro digitální rozvoj Maksut Šadajev už dříve naznačil, že AI by mohla převzít část rutinních administrativních agend – tedy „jednoduché a standardizované úkoly“.
Kdo ponese odpovědnost?
Nadšení ale není všeobecné. Zhruba 45 procent respondentů má vážné obavy. Co když algoritmus udělá fatální chybu? Kdo ponese odpovědnost? A kdo bude rozhodovat o pravidlech, podle kterých systém funguje?
Předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin už dříve varoval, že umělé inteligenci chybí lidský úsudek a morální odpovědnost. Skeptici upozorňují, že technologie může sice odstranit některé formy korupce, ale zároveň vytvořit nové problémy – jen méně viditelné.
Výraznou pozornost vyvolal i návrh bývalé gubernátorky Chanty-Mansijského autonomního okruhu Natalji Komarovové, která prohlásila, že by neuronové sítě jednou mohly nahradit všechny státní úředníky kromě prezidenta. Krátce poté rezignovala.
Paradox ruské technologické suverenity
Celá debata má ještě jednu ironickou rovinu. Zatímco Rusko chce modernizovat státní správu pomocí AI, zároveň se snaží budovat technologicky „suverénní“ systém oddělený od Západu.
Ministerstvo digitálního rozvoje připravuje pravidla, která mají zajistit využívání domácích datových center, domácí infrastruktury i domácího hardwaru. Jenže řada expertů upozorňuje, že vytvořit konkurenceschopnou umělou inteligenci bez přístupu ke globálním technologiím a know-how bude mimořádně složité.
Rusko tak stojí před zvláštní situací: veřejnost věří, že algoritmy mohou být spravedlivější než lidé, ale stát zároveň omezuje podmínky, ve kterých by takové technologie mohly skutečně fungovat efektivně.
Možná to vypovídá hlavně o jedné věci. Nedůvěra vůči úředníkům je v dnešním Rusku tak silná, že část společnosti raději svěří rozhodování stroji než člověku. Otázkou ale zůstává, kdo bude nakonec rozhodovat o samotném stroji.
Zdroj info: United24 Media
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
