Koncern Volkswagen je v hluboké krizi a všemi směry hledá, kde ušetřit. Jednou z cest by mělo být zmrazení mezd všech asi 660 tisíc zaměstnanců, které německá automobilka má. Včetně 36,5 tisíce v Česku ve Škodě Auto. Odborářské organizaci Kovo v čele s Jaroslavem Povšíkem se to samozřejmě nelíbí a už před dvěma týdny vyslala směrem k vedení VW poměrně ostrý vzkaz.
„Nemůžeme nést ten největší díl odpovědnosti jako značka Škoda vůči Volkswagenu. Žádají nás o nulová procenta, žádné příplatky, žádné bonusy, žádné prémie, a přitom požadují násobky práce v oblasti e-mobility. To nepřipustíme, to už není solidarita, ale útok na poctivě pracující škodováky,“ uvedl tehdy Povšík.
Pohrozil také, že by zaměstnanci automobilky mohli stávkovat, pokud by došlo k masivnímu propouštění, nebo dokonce zavírání továren. Teď však Povšík svá slova trochu mírní. „Stále se objevuje tvrzení, že budeme stávkovat. To není pravda, naopak jsme sdělili, že stávkovat nebudeme. Není to možné kvůli současné krizi Volkswagenu a zejména kvůli zákazníkům,“ uvedl v nejnovějším vydání Škodováckého odboráře.
„Zároveň jsme ale varovali, že pokud by nám zavírali závody, například Vrchlabí či některý z dalších provozů, (…) pak ano, opravdu bychom výrobu zastavili. Nic jiného by nám nezbývalo, bylo by to čiré zoufalství,“ dodal nicméně Povšík.
Že by reakcí na zmrazení mezd a omezení bonusů nebyla stávka, nicméně neznamená, že by odbory výrobu nijak neomezily. „Pokud bychom nedostali adekvátní odměnu – peníze za práci, jednoduše bychom přibrzdili, a to v rámci zákonů České republiky, a dokonce i stávajících dohod,“ řekl Povšík. Myslel tím jednak omezení flexibility zaměstnanců, ale také účast na dobrovolných přesčasech v létě či o víkendech by mohla skončit.
„Za práci se prostě platí a z dobrých výsledků plynou bonusy či jiné motivační odměny, prémie a dobrý sociální program,“ dodal předseda odborářů.
Povšík také připomněl, že kdyby například spadly prodeje vozů Škoda a ubylo by práce, odbory by ve svých požadavcích nebyly tolik agresivní a na nějaký čas by souhlasily i se zastavením růstu mezd. Jenomže právě mladoboleslavská automobilka teď táhne nahoru celý koncern Volkswagen.
Její marže 8,3 procenta zdaleka převyšuje celokoncernový výsledek, o jednotlivých značkách jako VW nebo Audi nemluvě. Zároveň Škodovce narostly tržby i zisk.
Navíc závody v Mladé Boleslavi, Vrchlabí i Kvasinách patří co do nákladů potřebných na výrobu jednoho auta k premiantům celého koncernu VW. Naopak některé německé závody v čele s Hannoverem, kde výroba jednoho auta stojí údajně přes deset tisíc eur, jsou svou efektivitou na opačné straně spektra. I na to Povšík upozorňuje a varuje, že ohrožené by mohly být výrobní lokality různě po světě, především tam, kde se vyrábí spalovací motory.
Ostatně o osudu továren v Hannoveru, Emdenu, Cvikově a Neckarsulmu, kde vyrábí Audi, bude vedení koncernu VW jednat v příštím roce.
Právě následující roky budou podle Jaroslava Povšíka dramatické. Aktuálně odboráři s vedením Škody Auto vyjednávají podmínky nové kolektivní smlouvy pro rok 2027. Ta stávající končí 31. března příštího roku. I podle výsledků tohoto jednání bude jasnější, kam se bude Škoda ubírat dál. Mluvčí značky už se dříve k aktuální situaci a možným výsledkům vyjednávání nechtěla vyjadřovat.
Německo v ohrožení
Napjatá je i situace v Německu. Tamní odborová organizace IG Metall už varovala vedení VW, že počínaje 1. lednem 2027 by mohlo dojít k masivním stávkám ve výrobě, pokud nedojde k dohodě se zaměstnanci. Ta se samozřejmě týká zmrazení platů do roku 2030 ve výši z roku 2026.
Nebylo by to poprvé, co Volkswagen zasáhne velká vlna stávek zaměstnanců. Několik výstražných stávek proběhlo už v roce 2024, kdy se také jednalo mimo jiné o širokém propouštění či zavírání továren. Nakonec se vedení značky s odbory domluvilo, že přímo žádná místa nezaniknou, ale postupně přirozeně skončí 50 tisíc pracovníků. V roce 2024 se také povedlo zajistit budoucnost německých továren.
Široký dopad měly i stávky na podzim 2004, kterých se zúčastnilo na 100 tisíc zaměstnanců. Také tehdy šlo o jednání o nové kolektivní smlouvě, která ale i po několika kolech vázla. Vedení VW chtělo snížit pracovní náklady, a proto navrhovalo zmrazení platů na dva roky, flexibilní pracovní dobu a pro nové zaměstnance nižší nástupní platy.
Odboráři naopak požadovali navýšení mezd a pevnou pracovní dobu. Manažeři Volkswagenu dokonce pohrozili, že některé zaměstnance pošlou do továren v jiných zemích, pokud nedojde k dohodě.
Po šesti týdnech jednání nakonec došlo k dohodě, podle níž skutečně došlo ke zmrazení platů na 28 měsíců (se zvláštní tisícieurovou kompenzací v průběhu této doby), vedení VW se ale zavázalo k zabezpečení pracovních pozic do roku 2011 a také k investicím do německých závodů tak, aby nedošlo k jejich zavírání. Navíc se změnil také systém odměn.
Obsah vytvořený s pomocí AI. Tento článek jsme připravili s pomocí umělé inteligence (AI) a před zveřejněním prošel redakční kontrolou. Za obsah odpovídá redakce webu.
