Brusel se rozhodl vzít věci do vlastních rukou. Evropská komise aktivně pomáhá Maďarsku a Slovensku s tím, co obě země odkládaly roky – s odpojením od ruské ropy.
Tlak přichází ze dvou stran najednou: z Bruselu, který chce ruská fosilní paliva z evropského trhu vytlačit do roku 2027, a z Moskvy, jejíž rakety paradoxně urychlují to, čemu se Budapešť a Bratislava dosud bránily. Přinejmenším na papíře.
Ropovod jako dědictví studené války
Ropovod Družba – název, který v ruštině znamená přátelství – byl zprovozněn v roce 1964 a po desetiletí formoval energetickou architekturu střední Evropy. Maďarské a slovenské rafinerie byly od počátku navrženy pro zpracování ruské ropy Urals. Přechod na jiné suroviny není jen otázkou politické vůle, ale i fyzické přestavby průmyslových zařízení – a to znamená peníze, čas a bolest, které nikdo nechce dobrovolně podstoupit.
To je jeden z důvodů, proč obě země získaly při zavedení šestého sankčního balíčku EU v červnu 2022 výjimku pro potrubní dodávky. Na rozdíl od embarga na námořní přepravu ruské ropy, které se vztahovalo na zbytek Unie, mohly Maďarsko a Slovensko dál čerpat z Družby. Výjimka se stala pohodlnou berlou. Berlou, která se teď začíná viklat.
Rakety jako nechtěný katalyzátor
V lednu 2026 zasáhly ruské síly klíčovou infrastrukturu napojenou na Družbu. Dodávky do Maďarska a Slovenska se zastavily. Obě země sáhly do strategických rezerv – a ukázalo se, jak omezená je jejich krátkodobá odolnost. Toky se sice obnovily koncem dubna a v květnu dosáhly přibližně 165 000 barelů denně, ale zůstaly pod předkrizovou úrovní. Energetická skupina MOL mezitím začala aktivněji diverzifikovat nákupy ropy.
Mluvčí Evropské komise Anna-Kaisa Itkonen to na tiskové konferenci v Bruselu formulovala bez okolků: „Naším cílem je zakázat veškeré ruské energetické zdroje na evropském trhu a jsme na cestě k úspěšnému naplnění této strategie.“ Komise prý s oběma zeměmi aktivně spolupracuje na diverzifikaci dodávek. Zda to Budapešť a Bratislava vnímají jako povzbuzení, nebo jako varování, záleží na úhlu pohledu.
Adria čeká, Slovnaft investuje
Alternativa existuje – ropovod Adria, který přivádí surovinu z chorvatského terminálu Omišalj. Od března 2026 probíhají kapacitní testy, zda dokáže plně nahradit Družbu. Jenže k srpnu testování plné kapacity ještě nezačalo, a to kvůli přetrvávajícím neshodám mezi společností MOL a chorvatským provozovatelem JANAF. Byrokracie a obchodní spory dokážou zpomalit i to nejnaléhavější.
Slovenský Slovnaft investuje 200 milionů dolarů do technologických úprav, které umožní zpracování alternativních druhů ropy. Dokončení projektu se plánuje na rok 2027. Výstavba nového přeshraničního produktovodu mezi Slovenskem a Maďarskem začala v březnu 2026 a měla by být dokončena v první polovině příštího roku.
Soud místo kompromisu?
Maďarsko i Slovensko stále vyjadřují obavy z nákladů úplného zákazu a nevylučují právní kroky. Bratislava v dubnu 2026 oznámila záměr obrátit se na Soudní dvůr EU kvůli zákazu dovozu ruského plynu od podzimu 2027. Budapešť navíc čelí dalšímu problému: klesající hladina Dunaje ohrožuje provoz jediné jaderné elektrárny Paks, přičemž náklady na náhradní elektřinu by mohly dosáhnout 315 až 630 milionů dolarů. Energetická závislost se zkrátka nevyřeší jedním rozhodnutím – vrství se na ni geografie, infrastruktura i domácí politika.
Střední Evropa se ocitla v bodě, kdy závislost na ruské ropě přestává být jen politickým tématem a stává se každodenním rizikem. Otázka nezní, zda se Maďarsko a Slovensko od Družby odpojí, ale jestli to stihnou dříve, než za ně Moskva rozhodne sama. A tentokrát bez možnosti odvolání k soudu.
Zdroj info: united24media
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
