Ruský systém elektronického hlasování v Moskvě nezpracovává pouze samotné hlasování. Sleduje také, jak se volič k systému připojuje. Pokud používá VPN, web to podle zjištění programátora Petra Žižina zaznamená ještě před přihlášením.
YouTube jako detektor anonymity
Mechanismus je překvapivě jednoduchý. Volební web elec.mos.ru před přihlášením přinutí prohlížeč voliče načíst obrázek ze služby YouTube. Ta je přitom v Rusku blokována. Pokud se obrázek načte, systém může vyhodnotit, že volič používá VPN – nástroj umožňující obcházet státní blokace. Výsledek testu následně odešle na volební server.
O několik okamžiků později se uživatel prostřednictvím portálu mos.ru přihlásí pod svým jménem. Podle Žižina tak může provozovatel systému spojit výsledek kontroly VPN s identitou konkrétního voliče, protože oba požadavky vidí vedle sebe ve stejném systémovém záznamu.
Na toto zjištění upozornil programátor Petr Žižin, který se moskevským elektronickým hlasováním zabývá dlouhodobě. V roce 2021 analyzoval veřejně dostupná data a zdrojový kód tehdejšího volebního systému. Kontrolu používání VPN popsal až v souvislosti s volbami v roce 2026. V době své původní analýzy pracoval v technologické společnosti Yandex a systém zkoumal ve volném čase.
„Není k tomu potřeba nic napadat. Oba požadavky jsou uloženy vedle sebe ve stejném záznamu,“ vysvětlil Žižin. Nikdo tedy nemusel nic prolomit. Informace o používání VPN a následné přihlášení voliče se jednoduše objeví vedle sebe v systémovém protokolu.
Hlasovat lze, ale stát ví víc, než přiznává
Samotné odhalení VPN hlasování neblokuje – volič může svůj hlas odevzdat i v případě, že systém používání VPN rozpozná. Otázkou však zůstává, k čemu tato data slouží a jak dlouho jsou uchovávána. Ze zdrojového kódu webu to podle Žižina zjistit nelze.
Systém obsahuje anonymizační vrstvu, která má oddělit identitu voliče od jeho konkrétního hlasu. Celou infrastrukturu však provozují subjekty kontrolované ruskými úřady a možnosti nezávislého veřejného ověření jsou omezené.
Žižin při analýze hlasování z roku 2021 upozornil také na existenci druhého, neveřejného blockchainu, v němž se uchovávaly informace potřebné pro zpracování opakovaně odevzdaných hlasů. Zároveň tvrdil, že veřejně dostupná data o dešifrování hlasů po skončení voleb neodpovídala způsobu, jakým byly vyhlášeny konečné výsledky.
Podle jeho tehdejší analýzy mělo být ve veřejných datech jako dešifrovaných označeno pouze přibližně 1,3 milionu z více než dvou milionů hlasů. Oficiální výsledky však byly přesto vyhlášeny. To samo o sobě nedokazuje falšování voleb, ale vyvolává zásadní pochybnosti o transparentnosti celého procesu.
Volby 2026 a politická citlivost
Tato zjištění získala nový význam v září 2026, kdy proběhly parlamentní volby do Státní dumy – první od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Dálkové elektronické hlasování bylo umožněno ve 33 regionech, v nichž žije přibližně 48,4 milionu oprávněných voličů. Toto číslo však neudává počet lidí, kteří skutečně hlasovali elektronicky.
Systém během voleb čelil rozsáhlým kybernetickým útokům, které ruské úřady označily za zvládnuté. Hackerská skupina CikLeak mezitím tvrdila, že pronikla do infrastruktury Ústřední volební komise a získala interní dokumenty, hesla i kontaktní údaje zaměstnanců.
V Moskvě byly zároveň hlášeny technické problémy a krátkodobé výpadky elektronického hlasování. Také Vladimir Putin odevzdal svůj hlas prostřednictvím internetu.
Systém, který ještě před vstupem do elektronické volební místnosti kontroluje, zda se volič pokouší skrýt způsob svého připojení, je výmluvnou metaforou stavu ruské demokracie. Anonymita se mění v podezřelé chování a hlasování v akt probíhající pod dohledem.
Zbývá jediná otázka: kdo přesně tato data čte – a co s nimi následně dělá?
Zdroj info: themoscowtimes
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
