Pátý rok konfliktu přináší nejvyšší civilní ztráty. Jen v dubnu zemřelo nejméně 238 civilistů, zatímco Rusko stupňuje útoky drony a raketami. Mezinárodní společenství sleduje eskalaci s rostoucím znepokojením.
Kajoko Gotohová, představitelka OSN pro Evropu a střední Asii, to řekla přímo: válka na Ukrajině se každým dnem stává smrtelnější. Po pěti letech konfliktu se situace nezlepšuje. Naopak.
Duben 2026: nejtragičtější měsíc za poslední rok
Nejméně 238 civilistů přišlo v dubnu o život, dalších 1404 bylo zraněno. Jde o nejvyšší měsíční počet obětí od července předchozího roku. Mezi 13. a 14. květnem pak Rusko vyslalo na ukrajinská města více než 1500 dronů a desítky raket – Gotohová to označila za jedno z největších leteckých bombardování od začátku invaze.
Podobné rozsáhlé útoky pokračují prakticky každý den. Válka, která měla být otázkou týdnů, se změnila ve vleklý vyčerpávající konflikt. A po téměř pěti letech se pro část světa stala téměř rutinou.
Humanitární pomoc nestačí
OSN se společně s partnerskými organizacemi snaží poskytovat pomoc tam, kde je to možné. Potřeby však rostou rychleji, než dokáže mezinárodní společenství reagovat. Na humanitární plán ve výši 2,3 miliardy dolarů bylo k polovině května vyčleněno 920,8 milionu dolarů – přibližně 40 procent požadované částky.
Stejně znepokojivá jako nedostatek financí je skutečnost, že válka se postupně stala součástí běžného zpravodajství. Konflikt, který začínal jako vzdálená zpráva z východní Evropy, je dnes součástí evropské reality – Česká republika patří mezi země s nejvyšším počtem přijatých ukrajinských uprchlíků v přepočtu na obyvatele. K lednu 2026 mělo v zemi status dočasné ochrany téměř 397 tisíc lidí.
Pobaltské státy v hledáčku Moskvy
Válka zároveň získává nové a potenciálně nebezpečné rozměry. Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Nebenzja varoval pobaltské státy, že jejich členství v NATO je neochrání před ruskou odvetou, pokud by Ukrajina z jejich území vypouštěla vojenské drony. Moskva tvrdí, že má informace o ukrajinských plánech využít území Lotyšska a dalších pobaltských zemí k dronovým útokům.
Lotyšská velvyslankyně Sanita Pavlutová-Deslandesová tato tvrzení odmítla jako fikci. Ukrajinský velvyslanec Andrij Melnyk označil ruská obvinění za „pohádky“. Zástupkyně amerického velvyslance Tammy Bruceová připomněla, že OSN není místem pro vyhrožování.
Incident s dronem, který v květnu 2026 sestřelila rumunská stíhačka NATO nad Estonskem, ukazuje, jak křehká je situace v regionu. Bezpilotní letoun pravděpodobně patřil Ukrajině a mířil na cíle v Rusku, ale odchýlil se od trasy. Podobné incidenty se od března opakují nad Finskem, Lotyšskem, Litvou i Estonskem.
Paradox války bez konce
Ukrajina mezitím posiluje své dronové kapacity – ročně vyrábí miliony bezpilotních letounů a do konce roku 2026 chce tento počet zvýšit na sedm milionů. Podle některých analýz dokonce osvobodila více území, než ztratila, a způsobila Rusku větší ztráty, než je Moskva schopna nahradit.
Přesto válka pokračuje. Rusko čelí ekonomickému tlaku i vysokým ztrátám, ale nadále provádí omezené útočné operace. Ukrajina získává strategickou dynamiku díky inovacím v obranných technologiích, zároveň však platí stále vyšší civilní cenu.
Zdroj info: The Kyiv Independent
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
