Ivana z Dubrovníku to má do práce pět kilometrů. V zimě to zvládne za pár minut. V létě? Dvě hodiny. A pak ještě musí najít parkování. „Je to normální,“ říká rezignovaně. Jenže normální to není – a Ivana není nespokojená sama.
Od Barcelony po Atény, od Sevilly po chorvatské ostrovy se miliony lidí potýkají s tím, že jejich domov se proměnil v turistickou atrakci. A oni sami? Stali se statisty ve vlastním životě.
Když se domov stane hotelem
Manos bydlí v athénské čtvrti Koukaki na svahu Akropole. Kdysi klidná rezidenční oblast se proměnila v hotelový komplex pod širým nebem. „Většina bytů v našem domě funguje jako Airbnb,“ říká sedmatřicetiletý Řek. „Neustálý hluk kufrů na kolečkách, dnem i nocí. Na druhé straně zdi se turisté baví dlouho do noci, zatímco my se snažíme žít normální život.“
V Barceloně zase Borja nemůže běhat po své oblíbené trase kolem Sagrady Famílie – přístup je dnes vyhrazen hlavně návštěvníkům baziliky. „Je to moje čtvrť a já se jí musím vyhýbat,“ říká počítačový inženýr.
Ceny, které vytlačují domácí
Vesna, průvodkyně z Dubrovníku, si z turistů dělá legraci: „Voda je zdarma, ale záchod ne, takže si dobře rozmyslete, jestli budete pít.“ Burger v historickém centru stojí 17 eur. Loni se jí čtyři Američané ptali, kde by se mohli najíst za méně než sto eur. „Jediná možnost byla pekárna. Čtyři burgery a čtyři koly už stojí přes stovku“
Nejde ale jen o jídlo. Jde o bydlení. Mezi lety 2011 a 2022 klesl počet obyvatel Dubrovníku o 5,4 procenta. Město v roce 2014 přestalo vydávat povolení na nové apartmány v historickém centru a od roku 2023 vykupuje nemovitosti, které následně pronajímá mladým rodinám.
Paloma ze Sevilly to shrnuje jasně: „Kdyby mě teď majitel vyhodil, nemohla bych v téhle čtvrti zůstat. A koupit byt? Dnes se automaticky počítá s tím, že vám pomohou rodiče. Ale co když nemůžou? Moji rodiče mají osmdesát, celý život pracovali a nemají našetřených 300 tisíc eur.“
Přestala chodit i na svůj oblíbený trh. „Už to není místo pro rodiny, které nakupují na celý týden. Je to hlavně pro turisty.“
Co s tím?
Dubrovník zavedl omezení pro výletní lodě – do přístavu mohou připlout maximálně dvě velké najednou a musí zůstat minimálně osm hodin. Dříve přijížděly ráno a po několika hodinách zase odjížděly. Výsledek? Návštěvníci mají více času na další výlety a centrum města není tak extrémně přetížené v jednom okamžiku.
Barcelona od letošního dubna zvýšila turistickou daň na 10 až 15 eur za osobu a noc. Baleárské ostrovy zavedly takzvanou ecotaxu. Evropský parlament v dubnu schválil plán na „decentralizaci turismu“, jehož cílem je přesměrovat část návštěvníků z nejvytíženějších destinací do vnitrozemí, horských oblastí nebo na venkov.
Na papíře to zní dobře. Funguje to ale v praxi?
Damir Kresic z chorvatského Institutu turismu ukazuje na Plitvická jezera jako na možný vzor. Online prodej vstupenek umožňuje regulovat počet návštěvníků v jednu chvíli. „Teď mohou plánovat, kolik vstupenek prodají, a znají kapacitu parku.“
Vesna ale varuje: „Přechodná řešení nestačí. Už teď bychom měli řešit, jak budou naše města vypadat za pět let.“
Otázka, která visí ve vzduchu
Chorvatsko loni zaznamenalo více než 20 milionů turistických příjezdů – tedy zhruba 5,3 turisty na jednoho obyvatele. Španělsko v roce 2023 přivítalo téměř 85 milionů návštěvníků. Turismus je pro obě země klíčovým zdrojem příjmů. Jenže za jakou cenu?
Daniel z barcelonského hnutí proti masovému turismu to popisuje takto: „Během pandemie jsme si najednou mohli znovu osvojit místa, která předtím úplně ovládl turismus. Lidé se vrátili na náměstí a město zase působilo jako domov.“ Po skončení pandemických omezení ale přišla rychlá „returistifikace“ – a spolu s ní i nová vlna odporu.
Diego z Tenerife dodává: „Santa Cruz bylo město pro nás Kanárce, abychom si tu vybudovali život. Teď se stále víc přizpůsobuje turistům. Přibývají franšízy, které najdete v Madridu nebo Palmě. Město ztrácí vlastní charakter.“
Kolik turistů je ještě v pořádku? A kdo o tom vlastně rozhoduje – trh, nebo lidé, kteří v dotčených městech žijí?
Zdroj info: Eurostat, Balkaninsight
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Článek Dubrovník, Barcelona, Atény. Ráj pro návštěvníky, noční můra pro místní se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.
<
