Když letos v květnu ukrajinské drony zasáhly cíle v okolí Moskvy, velitel ukrajinských bezpilotních sil Robert Brovdi napsal na Telegram jen krátkou větu: „Moskva už nikdy nebude spát úplně klidně“ Po čtyřech letech plnohodnotné války se rovnováha sil v dronové válce výrazně posunula ve prospěch Ukrajiny – a Rusko to začíná citelně zasahovat.
Od obrany k útoku
Malé FPV drony s výbušninami dnes patří mezi nejúčinnější zbraně na bojišti. Podle ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova způsobují většinu ztrát na frontě. „Rusko během své jarní ofenzivy nedosáhlo prakticky ničeho,“ říká Dmytro Putiata, operátor dronů z 20. brigády bezpilotních systémů. Ruské postupy v roce 2026 prakticky ustaly.
Přitom ještě loni dokázalo Rusko technologický náskok Ukrajiny částečně smazat. Dnes je situace opačná. Ruské pokusy rychle rozšířit vlastní bezpilotní síly narážejí mimo jiné na nedostatek kvalifikovaných lidí – mladí vzdělaní Rusové často nechtějí nastoupit na frontu, kde jim hrozí vysoké ztráty.
Když logistika kolabuje
Ukrajina zintenzivnila takzvané „střední údery“ – útoky na cíle vzdálené 20 až 200 kilometrů od fronty. Terčem jsou systémy protivzdušné obrany, velitelská stanoviště i sklady munice.
„Počet středních úderů se výrazně zvýšil,“ oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj začátkem května. Oproti březnu šlo o dvojnásobek, oproti únoru dokonce o čtyřnásobek.
Když německý ministr obrany Boris Pistorius v květnu navštívil velitelská stanoviště u fronty, ukázali mu záběry dronů Firepoint FP-2, které ničí ruské systémy protivzdušné obrany. FP-2 nese 107kilogramovou hlavici – dostatečnou ke zničení prakticky jakéhokoli ruského obrněného cíle.
Každá podobná ztráta zvyšuje zranitelnost ruské armády. Sklady munice i velitelská stanoviště se podle ukrajinských zdrojů musely přesunout ze vzdálenosti 60 až 80 kilometrů od fronty na 100 až 120 kilometrů, někdy dokonce hluboko do ruského vnitrozemí. To komplikuje logistiku i velení.
Výraznou ukázkou dosahu ukrajinských dronů byly záběry zveřejněné 8. května plukem Azov. Drony Hornet, vyvinuté firmou bývalého šéfa Googlu Erica Schmidta, létaly bez větších problémů nad okupovaným Doněckem a Mariupolem – tedy až 160 kilometrů za frontou. Hornet stojí přibližně 5 000 dolarů, má dosah 200 kilometrů a nese pětikilogramovou hlavici. Pro srovnání: ruský Zala Lancet X-51 s podobnými parametry stojí zhruba 68 000 dolarů.
Hluboké údery
Ukrajinské drony dnes pravidelně útočí i hluboko na ruském území. Zatímco Rusko po roce 2022 nakoupilo od Íránu drony Šáhid i technologii k jejich výrobě, Ukrajina si musela vlastní program bezpilotních systémů vybudovat prakticky od nuly. Dnes jde o jednu z jejích nejúčinnějších zbraní.
Terčem útoků jsou především ropné rafinerie a terminály. Podle analýzy agentury Reuters snížily ukrajinské útoky na ruskou ropnou infrastrukturu v dubnu produkci o 300 až 400 tisíc barelů denně – nejvýraznější měsíční pokles od pandemie covidu. Nejde ale jen o energetiku. Drony zasáhly například výzkumné centrum Radar v Rostově nebo závod Něvinnomyssk Azot ve Stavropolském kraji, jeden z největších výrobců chemikálií potřebných pro výrobu výbušnin v Rusku.
Levná obrana
Ukrajina se nenaučila jen útočit, ale také bránit. Během masivního ruského útoku z 13. a 14. května vypustilo Rusko 1 567 útočných dronů. Ukrajina jich podle vlastních údajů sestřelila nebo elektronicky potlačila 1 473 – tedy přibližně 94 procent.
Klíčovou roli hrají levné záchytné drony. Ukrajinský interceptor Sting stojí kolem 2 300 dolarů a během zmíněného útoku sestřelil více než 300 ruských dronů. Ruský Šáhid přitom stojí minimálně 35 000 dolarů.
Důležitá je i rychlost výroby. Zatímco ruské Šáhidy vyžadují průmyslovou produkci, ukrajinské FPV interceptory vznikají z komerčně dostupných součástek a 3D tištěných komponentů. V roce 2025 Ukrajina vyrobila sto tisíc záchytných dronů, letos chce produkci dál výrazně navýšit.
Úspěch ukrajinského programu nezůstal bez povšimnutí. Do března bylo přes 200 ukrajinských pilotů dronů nasazeno v Perském zálivu, kde pomáhali proti íránským bezpilotním systémům. Kyjev zároveň uzavřel obranné dohody se Saúdskou Arábií, Spojenými arabskými emiráty a Katarem.
Ukrajina podle odhadů v roce 2025 vyrobila 4,5 milionu dronů a pro rok 2026 plánuje produkci přesahující sedm milionů kusů. Rusko se snaží držet krok, ale ztrácí tempo. A každý další útok ukrajinských dronů na ruská města připomíná, že konflikt, který Moskva rozpoutala, už dávno nezůstává jen na frontě.
Zdroj info: Kyiv Independent
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
