Ještě na konci února stál litru Naturalu 95 v průměru pod 34 korun. Pak ale Izrael se Spojenými státy zaútočily na Írán, došlo k blokádě Hormuzského průlivu a ceny paliv prudce vyskočily. Na některých místech třeba v polovině března nafta přesáhla hranici 50 korun za litr. V Česku proto Babišova vláda zareagovala na rostoucí ceny paliv regulací jejich maximálních cen, které zveřejňuje den předem.
Zastropování cen přišlo začátkem března a vedle nich také vláda omezila maximální marži pumpařů na 2,5 koruny za litr paliva a snížila spotřební daň.
S podobným krokem přišly i okolní státy: Polsko začalo určovat maximální ceny pár dnů před Českem, zároveň také snížilo spotřební daň. Rakousko začátkem dubna přispěchalo se snížením spotřební daně na paliva a také omezením marží pumpařů. Ke snížení spotřební daně sáhli i v Německu, na Slovensku zase mají dvojí ceny paliv: pro auta s domácí a zahraniční registrační značkou. Slováci platí u pump méně.
Německý deník Handelsblatt začátkem dubna také přišel s informací, že by spolková vláda měla jednat o vyplacení jednorázové finanční částky všem občanům, která by jim pomohla s vyššími cenami paliv. Doposud ale rozhodnuto nebylo.
Objevují se i další návrhy: například rakouská státní tajemnice pro energetiku Elisabeth Zehetnerová přišla s nápadem omezit na dálnicích rychlost ze současných 130 na 100 km/h. Vládou ale její návrh neprošel.
Ke snížení spotřební daně, případně spolu s tím i dalších přidružených daní, přispěchaly i další státy napříč Evropou včetně Slovinska, Itálie nebo Irska. Irsko také poskytne půl milionu nízkopříjmových domácností dotaci na vytápění, napsal deník Deutsche Welle.
Naopak Francie k takovému kroku zatím nepřistoupila, byť se podle deníku Le Parisien jedná o tom, že by mohlo dojít k zastropování marží prodejců. Mezitím nicméně vláda připravuje cílenou pomoc třeba pro zemědělce a zároveň plánuje i navýšit investice do elektromobility včetně návratu dotovaného sociálního leasingu nejméně na 50 tisíc elektromobilů, který bude nově dostupný širší skupině zájemců.
V některých zemích mimo Evropu jdou s opatřeními proti vysokým cenám benzinu a nafty ještě dál. Třeba v Myanmaru vládnoucí vojenská junta povolila vyjíždět autům s lichými čísly v registrační značce jen v liché dny a autům se sudými čísly jen v sudé dny.
V Pákistánu platí nařízení, že polovina pracovníků v kancelářích musí povinně pracovat z domova, státní zaměstnanci pak mají nově nařízený čtyřdenní pracovní týden a vládní agentury musí po dobu dvou měsíců snížit spotřebu paliva o polovinu. V nejlidnatější provincii Paňdžábu a hlavním městě Islámábádu je také veřejná doprava zadarmo.
Čtyřdenní pracovní týden zavedly i Filipíny, na Srí Lance je teď středa dnem volna (k tomu mají obyvatelé také striktní týdenní limity na příděl paliva) a v Indonésii je povinné pracovat každý pátek z domova. Asijská země omezuje také maximální denní příděly paliva. Thajská vláda podle BBC doporučila obyvatelům „sundat bundy“, aby tolik nepoužívali klimatizaci: doporučená je teplota na úrovni 26 až 27 stupňů.
K zastropování cen paliv přistoupily i mnohé africké státy, Egypt pak nařídil obchodům, kavárnám a restauracím zavřít už v devět hodin. Utlumilo se též veřejné osvětlení vyjma turistických atrakcí a část zaměstnanců má pracovat jeden den v týdnu z domu, aby došlo k omezení cestování.
Mexiko se s pumpaři na cenových stropech dohodlo neoficiálně výměnou za větší přísun peněz prostřednictvím energetické daně. V australských státech Tasmánie a Victoria jako opatření proti zvýšeným cenám paliv zavedli hromadnou dopravu zadarmo. První zmiňovaný má opatření do konce června, druhý zatím do konce dubna. Mimochodem v Litvě alespoň na dva měsíce snížili ceny vlaků na polovinu.
