Michl ve čtvrtečním rozhovoru pro agenturu Bloomberg uvedl, že argumenty pro zvýšení úrokových sazeb zesílily a že úprava základních sazeb na červnovém zasedání je reálnou možností.
Vyšší úroky přitom zdražují cenu peněz v celé ekonomice, mají vliv i na to, za kolik si stát půjčuje. A vyšší sazby brzdí i ekonomickou aktivitu, jinými slovy zpomalují růst hrubého domácího produktu. Na svižném růstu ekonomiky přitom stojí celý vládní program, který počítá i s vyššími příjmy plynoucími právě z o něco rychlejší ekonomiky.
Deník Aktuálně.cz požádal premiéra Andreje Babiše o reakci. „Samozřejmě k navýšení sazeb není nejmenší důvod a zvýšení poškodí celou ekonomiku a občany,“ řekl Babiš Aktuálně.
Premiér připomněl, že v květnu inflace klesla na 2,1 procenta a je podle něj jedna z nejnižších v EU. A už poněkolikáté ukázal na rozdíl mezi základními sazbami v Česku a eurozónou, kde je o 1,5 procentního bodu nižší. „Protože ČNB dělá nesmyslnou politiku, která pomáhá komerčním bankám,“ tvrdí premiér.
„A škodí občanům v hypotékách, úvěrech a firmám a živnostníkům taky,“ pokračuje s tím, že jeho vláda už inflaci srazila. V lednu převedením poplatků za obnovitelné zdroje na stát. A v květnu pak pomohla regulace cen pohonných hmot na benzínkách.
„Navyšováním sazeb ji ČNB navýší,“ varoval Babiš. Centrální banka tvrdí, že se k výrokům politiků nevyjadřuje.
Guvernér Aleš Michl ve zmíněném rozhovoru pro agenturu Bloomberg také dodal, že politická prohlášení na rozhodnutí ČNB nebudou mít vliv. A slíbil zachování nezávislosti centrální banky.
V krátké době se jedná o další slovní přestřelku. Tu první způsobilo guvernérovo prohlášení pro podcast Insider, kde uvedl, že neváhá zvýšením sazeb zdrtit ekonomiku, aby zabránil růstu cen. Tehdy použil poprvé varování, že banka nebude se zvýšením sazeb váhat. I tehdy Babiš reagoval podrážděně. „Neskutečně mě rozčiluje,“ řekl před dvěma týdny s tím, že by měla ČNB sazby spíš snížit.
Podle ekonomů by ale snížení sazeb naopak inflaci rozproudilo. Michl přitom v minulosti čelil kritice, že je Babišův člověk. Než nastoupil v roce 2018 do bankovní rady, pracoval pro současného premiéra jako poradce. Další kritika se pak na Michlovu hlavu snesla za to, že v minulosti sazby zvyšovat odmítal a přispěl tak k rekordní inflaci, která v lednu 2023 vystoupala na 17,5 procenta.
„Pro dlouhodobého sledovatele centrální banky a jejího rozhodování není současná stylizace guvernéra do ostrého a dravého měnového jestřába příliš přesvědčivá,“ napsal nedávno komentátor Pavel Páral ve svém textu pro Reflex.
Bankovní rada Jiřího Rusnoka už od června 2021 razantně navyšovala sazby. „Při navyšování sazeb Aleš Michl jako člen bankovní rady vždy hlasoval proti a poté, co nastoupil do funkce guvernéra v červenci 2022, další navyšování zastavil i přes odlišné názory měnového oddělení centrální banky a velké většiny ekonomů,“ připomíná ve svém textu Páral.
Odmítavý postoj ke zvyšování sazeb dala už dřív najevo i ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Ta tvrdí, že si vláda ohlídá inflaci dřív než ČNB. „Nástroje na to máme,“ řekla už před měsícem deníku Aktuálně.
O zpřísňování měnové politiky v podobě vyšších sazeb se začalo spekulovat kvůli konfliktu na Blízkém východě, který koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán. Válka ochromila lodní dopravu v klíčovém Hormuzském průlivu, kterým běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy. To vedlo k růstu cen pohonných hmot po celém světě, což vyvolalo obavy ze vzestupu inflace.
