Tři týdny po zahájení vojenské operace proti Íránu přichází Pentagon s číslem, které vyráží dech i ostříleným washingtonským politikům: 200 miliard dolarů. Ministr obrany Pete Hegseth to vysvětlil s typickou americkou přímočarostí: „Zabíjení zlých chlapů stojí peníze.“
V Kongresu nad touto sumou kroutí hlavou nejen demokraté, ale i část republikánů. A to je teprve začátek debaty, která odhaluje mnohem víc než jen cenovku za válku.
Když se válka nevejde do rozpočtu
Celý vojenský rozpočet Spojených států na fiskální rok 2026 činí bilion dolarů. Pentagon nyní žádá o navýšení o pětinu – a to jen na jednu operaci, která podle prezidenta Trumpa měla být rychlá a efektivní. Realita vypadá jinak. Prvních šest dní konfliktu spolklo přes 11 miliard dolarů, denní náklady se podle různých odhadů pohybují mezi 900 miliony až 1,9 miliardy.
Pokud válka potrvá měsíce, 200 miliard může být jen začátek.
Operace „Epická zuřivost“ má za cíl zničit íránský jaderný a raketový program a změnit režim v Teheránu. Ambiciózní plán se zatím nesetkává s očekávaným úspěchem. Írán uzavřel Hormuzský průliv, odpálil rakety na americké základny a izraelská území. Íránský režim – navzdory smrti ajatolláha Chameneího – nepadl. Naopak hrozí totální válkou.
Politická aritmetika nefunguje
V Kongresu se nad žádostí Pentagonu rozvinula předvídatelná, ale o to ostřejší debata. Demokraté označili částku za „nesmyslnou“ a „neschůdnou“. Senátor Richard Blumenthal patří k nejhlasitějším kritikům – opakovaně zpochybňuje jak legitimitu konfliktu, tak jeho náklady.
Zvlášť problematické je načasování: zatímco administrativa škrtá v sociálních programech a Američané čelí rostoucím cenám, Pentagon chce další stovky miliard na válku, kterou nikdo formálně neschválil.
Republikáni jsou opatrnější, ale ne nadšení. „Mám rád velké výzvy, takže mám rád velká čísla,“ prohlásil předseda sněmovního výboru pro ozbrojené síly Mike Rogers, ale vzápětí dodal: „Musíme vidět, jak je to strukturované.“ Jinými slovy: ukažte nám účty. Senátor Kevin Cramer připustil, že částka ho „neděsí“, ale Pentagon bude muset svou žádost pořádně obhájit.
Co vlastně platíme?
Trump sám naznačil, že peníze nejsou určeny jen na íránskou kampaň. Opakovaně zdůrazňuje sílu americké armády a potřebu udržet vojenskou převahu v nestabilním světě. To zní spíš jako bianco šek na budoucí konflikty než jako konkrétní kalkulace nákladů na aktuální operaci.
Hegseth na tiskové konferenci připustil, že částka „se může změnit“. Což je diplomatický způsob, jak říct: nevíme přesně, kolik to bude stát, ale chceme mít rezervu. Problém je, že Kongres má schvalovat konkrétní výdaje, ne neurčité fondy na „zabíjení zlých chlapů“.
Válka bez souhlasu, účet s překvapením
Pozoruhodné je, že celá operace začala bez formálního schválení Kongresu. Demokraté se sice pokusili prosadit rezoluce omezující prezidentovy válečné pravomoci, ale neuspěli. Teď se Amerika ocitá v situaci, kdy vede rozsáhlou válku, jejíž náklady explodují rychleji než íránské rafinerie pod americkými nálety.
Pro Českou republiku má konflikt zatím především nepřímé dopady – ekonomické turbulence, bezpečnostní nejistota, komplikace v zahraniční politice. Praha nedostala žádnou formální žádost o vyhlášení války Íránu, což je vzhledem k americkému přístupu možná dobře.
Zůstává otázka, kterou si klade stále víc lidí v Kongresu i mimo něj: pokud válka měla být rychlá a levná, proč teď Pentagon potřebuje 200 miliard? A pokud to byla od začátku dlouhodobá operace s nejistým výsledkem, proč o tom nikdo nemluvil před prvním úderem?
Zdroj info: Politico.eu
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
