Keir Starmer slibuje britským voličům, že napraví ekonomickou díru po Brexitu. Jenže Evropská unie má plné ruce práce s válkou na Ukrajině a vlastními problémy. A britský premiér navíc stále trvá na červených liniích, které mu moc prostoru k manévrování nedávají.
Když flirt naráží na realitu
Britská ekonomika je v důsledku Brexitu přibližně o 4 % slabší, což představuje ztrátu zhruba 100 až 140 miliard liber. Export mořských ryb klesl o 26 %. Čísla mluví jasně – rozchod s Evropskou unií nebyl zadarmo.
Labouristická vláda Keira Starmera to ví a v květnu 2025 podepsala s Bruselem sérii dohod o posílení spolupráce v oblasti obrany, bezpečnosti a zjednodušení obchodu. Starmer otevřeně říká: „Musíme se posunout k užšímu vztahu s EU a musíme být dospělí, abychom přijali, že to bude vyžadovat kompromisy.“
Zní to rozumně. Problém je, že jeho politické červené linie – žádná celní unie, žádný jednotný trh, žádný volný pohyb osob – zůstávají pevně na místě. Chceme blíž, ale ne o moc.
Brusel má jiné priority
Zatímco Británie hledá cestu zpět k pragmatičtější spolupráci, evropské hlavní město řeší naléhavější věci. Válka na Ukrajině, energetická krize, vlastní ekonomické výzvy – to vše tlačí britské „flirtování“ do pozadí. Po květnovém summitu sice obě strany deklarovaly zájem o pravidelná setkání, realita je ale prozaičtější: kapacity jsou omezené a priorit je víc.
A pak je tu ještě otázka peněz. Britská snaha připojit se k unijnímu programu SAFE, který poskytuje půjčky na zbrojní nákupy, minulý týden ztroskotala právě kvůli neschopnosti dohodnout se na výši britského příspěvku. Stejný problém brzdí i další témata takzvaného „resetu“. Británie chce výhody, ale nechce platit plnou cenu.
Ekonomický efekt? Skromný
I kdyby se Starmerovi podařilo prosadit celý svůj plán na obnovu vztahů s EU, ekonomové z Centre for European Reform odhadují, že by to přineslo růst britského HDP o pouhých 0,3 až 0,7 procenta za deset let. To je kapka v moři ve srovnání s odhadovanou ztrátou 8 % HDP, kterou Brexit podle akademiků z Bank of England a Stanfordské univerzity způsobil.
Brexit se stal pohodlným viníkem pro labouristy v obtížné ekonomické situaci. Kancléřka Rachel Reevesová odsoudila „chaotický Brexit“ a premiér povýšil svého vyjednavače s EU Nicka Thomase-Symondse do kabinetu. Dokonce se proslýchá, že návrat do celní unie byl před říjnovým rozpočtem na stole – ale byl zamítnut.
Co to znamená pro Česko
Pro Českou republiku zůstávají vztahy mezi Británií a EU zásadním faktorem. Spojené království bylo v roce 2024 pátým největším exportním partnerem ČR s celkovým obchodním obratem 348 miliard korun. Po odchodu Británie z jednotného trhu EU sice její význam jako obchodního partnera poklesl, ale stále jde o důležitý trh.
Nové dohody z května 2025 zaměřené na zjednodušení obchodu s potravinami a zefektivnění hraničních kontrol mohou českým exportérům usnadnit život. Realita bude záviset na tom, jak rychle a efektivně se dohody implementují.
Odvaha nebo jen slova?
Ministr zdravotnictví Wes Streeting na otázku ohledně celní unie odpověděl vyhýbavě: vláda prý usiluje o „nová partnerství a nové vztahy, ne o opětovné projednávání minulosti“. Jenže právě minulost – konkrétně Brexit – je tím, co britskou ekonomiku táhne dolů.
Británie a EU skutečně „otevírají novou kapitolu ve vzájemných vztazích“. Jestli z ní bude bestseller, nebo jen další nedotažená kapitola, ukáže čas.
Zdroj info: Politico.eu
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<