Začátkem ledna uplynulo 15 let od chvíle, kdy byl vytěžen první blok bitcoinu. Tahle finanční inovace odstartovala velkou revoluci, bitcoin změnil pohled velké části světové veřejnosti a také institucí na fungování peněžních transakcí i na investice. Aktuální tržní kapitalizace bitcoinu se pohybuje kolem 850 miliard dolarů, což z něj činí největší kryptoměnu na světě.
Kryptoměny se v poslední době znovu dostávají do centra pozornosti, po čase si jich více všímají i mainstreamová média. Děje se tak vždy, když nastane rychlý růst hodnoty bitcoinu. Ten současný přichází po dvou letech propadů, hodnota zmíněné kryptoměny vzrostla za poslední tři měsíce více než o polovinu zhruba na 46 tisíc dolarů, tedy zhruba milion korun.
Ode dna se bitcoin odrazil začátkem loňského roku a od té doby přidal přes 160 procent. Vrchol z listopadu 2021, kdy se hodnota dostala na 68 tisíc dolarů, je sice ještě dost vzdálený, bitcoinoví optimisté však věří, že překonání tohoto rekordu je i tak jen otázkou času.
Nahrává tomu několik očekávaných událostí. V dubnu nastane již čtvrtý halving neboli půlení. To je proces, který snižuje množství nových bitcoinů, vytvářených jako odměna za těžbu nových bloků. Halving se opakuje zhruba každé čtyři roky.
Při každém halvingu se odměna za těžbu sníží o polovinu, což omezuje nabídku nových bitcoinů a zvyšuje jejich vzácnost a hodnotu. Z celkového zamýšleného množství 21 milionů bitcoinů bylo vygenerováno už více než 19 milionů. Halving je důležitým prvkem pro udržení stability a bezpečnosti sítě bitcoinu. A také ovlivňuje jeho tržní cenu, protože snižuje inflaci a zvyšuje poptávku.
Předchozí halvingy byly spojeny s růstem ceny bitcoinu. „Je to však jen jeden z mnoha faktorů, které ji ovlivňují, a určitě ne ten největší. Historicky vidíme, že se cena zvedá předtím, než se odměna půlí,“ říká partner Presto Ventures Roman Nováček.
Bitcoinový analytik společnosti Trezor Josef Tětek dodává, že dopad je spíše zprostředkovaný. „S každým halvingem přichází větší zájem médií a tím i retailu. Nová nabídka od těžařů je již dnes spíše zanedbatelná, většina bitcoinů, které se denně zobchodují, pochází z již existující zásoby,“ říká.
Snadnější přístup k bitcoinům
K růstu ceny bitcoinu podle analytiků pomohla i další událost. Ve Spojených státech schválili vznik jedenácti veřejně obchodovaných fondů ETF, které jsou založené na spotovém kurzu bitcoinu. „Lze očekávat další růst, jelikož se americkým institucím a investorům otevírá jednoduchý, regulovaný způsob, jak získat expozici vůči ceně bitcoinu,“ říká Tětek.
Šéf kryptoměnové burzy Coinmate Roman Valihrach vidí schválení ETF jako důkaz, že je bitcoin brán vážně a že kryptoměny jsou již považovány za novou třídu investičních aktiv. „Zásadní je, aby se podařilo prodejcům těchto ETF přesvědčit manažery důchodových a jiných fondů. Pokud by totiž tyto instituce dávaly do ETF byť pouhé jedno procento, znamenalo by to obrovský a hlavně pravidelný příliv kapitálu,“ říká Valihrach.
Vedle zpřístupnění bitcoinu větším institucím zjednoduší ETF investice do kryptoměn i pro další investory. Nováček připomíná, že v minulosti pomohlo zavedení a schválení spotového ETF růstu i u jiných komodit a na to investoři sází. „Nejvíce to bylo vidět u zlata, kde se v následujících letech výrazně zvedla poptávka i cena,“ říká Nováček. Podle něj se dá čekat, že brzy vzniknou i ETF na další kryptoměny, počínaje ethereem.
Platby hlavně v rozvojovém světě
Na kryptoměny mají na druhou stranu spadeno politici, každou chvíli se někde objeví návrh zákona, který jim může uškodit. Jednou z posledních iniciativ je návrh americké demokratické senátorky Elizabeth Warrenové, aby přísná pravidla legislativy namířené proti praní špinavých peněz byla vztažena na všechny subjekty kolem kryptoměn. Tětek očekává zhoršování situace i v Evropské unii. „Politici místo prosperity občanů preferují kontrolu a dohled. Samotnému bitcoinu to nicméně nijak neuškodí, spíše to posílí alternativy, které nevyžadují prostředníky,“ říká Tětek.
Kryptoměny se vedle investic ve stále větší míře využívají také k placení, ačkoliv je to stále ještě záležitost spíš globálního jihu, tedy Afriky a Latinské Ameriky. „V zemích, kde fiatové platební systémy fungují uspokojivě, preferují držitelé spíše funkci uchovatele hodnoty,“ říká Tětek. Jinými slovy, v západních zemích slouží kryptoměny více jako nástroj obrany před inflací státních peněz. Vzniká tady nicméně celá řada aplikací na usnadnění přijímání kryptoměn. Příkladem je třeba gruzínské CityPay.io, do něhož loni investovala kapitálová a investiční společnost Presto Ventures, sídlící v Praze.
K placení se však spíše než bitcoin obvykle používají stablecoiny, třeba USDT a USDC. Jsou vázány na americký dolar, a jsou tak víceméně stabilní. „Dnes si za ně můžete koupit téměř cokoliv. V rozvojových zemích jsou hojně používány jako alternativní měna. Je totiž možné poslat je online bez dolarového účtu v bance, který běžný Afričan nemá. Samozřejmě bychom si přáli, aby tuto funkci zastoupil bitcoin. Je však ještě stále příliš volatilní,“ říká Valihrach.
