Přestože konkrétní detaily zatím ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tají, o některých parametrech promluvila na čtvrtečním Národním ekonomickém fóru. Cíl je jasný – aby si lidé víc spořili na penzi a nespoléhali jen na stát.
Šéfka státní kasy označila reformu soukromého penzijního spoření za největší reformu MF od zavedení daně z přidané hodnoty v roce 1993.
„Průměrný Čech díky ní odejde do důchodu s milionem navíc,“ překvapila ministryně na závěr svého proslovu mnohé přítomné.
Ne všichni ekonomové to vidí tak jednoznačně. „Ten milion navíc by měl být, když se sníží poplatky a zvýší výnos, což při průměrné úložce je velmi odvážné tvrzení,“ konstatoval ekonom Petr Zahradník, bývalý člen Národní ekonomické rady vlády, dnes expert pro evropské záležitosti poradenské společnosti BeePartner.
„Neříkám, že je to nedosažitelné, ale rozhodně to nebude milion pro každého,“ upozorňuje. Lidé by si podle něj museli museli ukládat výrazně víc peněz. „Pokud na to lidi budou spoléhat a vezmou si to za své, tak si myslím, že v tom věku, až jim to bude náležet, tak budou hodně zklamaní,“ upozorňuje Zahradník.
Penzijní spoření v Česku
-
Minimální měsíční úložka, aby střadatel získal příspěvek od státu, je 500 korun. A stát pak přidá stovku.
-
Maximální státní příspěvek je 340 korun měsíčně, což vychází na měsíční úložku 1700 korun.
-
Příspěvky lze odečíst od základu daně až do výše 48 000 korun ročně.
Resort financí v těchto dnech finišuje s důchodovou novelou. A to pod dohledem premiéra. „Ještě nás čeká politická debata,“ řekla Schillerová během čtvrteční debaty, která následovala po prezentaci nové představy.
Změn má být víc. Ministerstvo financí chce například snížit minimální částku, od které je možné získat státní příspěvek. Teď je to 500 korun. A zapojit do spoření bude možné i děti.
„Konkrétní parametry ještě prozradíme, až se na nich dohodneme, chceme například také změnit strategii životního cyklu,“ popsala během diskuse Schillerová. Jinými slovy, peníze bude možné investovat rizikověji, aby přinesly vyšší zhodnocení.
„Penzijní společnosti jsou nyní vedené k investiční opatrnosti, která ale ve dvaceti- a víceletém horizontu nedává smysl,“ podotýká k tomu ekonom Zahradník.
Dnes si na penzi spoří skoro čtyři miliony Čechů, a to v průměru asi 1300 korun měsíčně. Penzijní společnosti spravovaly na konci letošního prvního čtvrtletí majetek v celkové výši 660 miliard korun.
Schillerová chce rovněž zrušit staré, takzvané transformované fondy, kde mají lidé uloženo necelých 340 miliard korun. „Staré“ smlouvy mohli Češi uzavírat do konce roku 2012. Právě tam leží peníze, které nesou téměř nulový výnos a už dřív se k tomu vyjadřoval ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO).
„V transformovaných fondech leží stovky miliard, které se kvůli zákonné garanci nezáporného výnosu investují velmi konzervativně a reálně se po inflaci znehodnocují. To není v zájmu střadatelů ani ekonomiky,“ uvedl vicepremiér. Kam se během příštích deseti let budou tyto stovky miliard přesouvat, zatím není jasné.
Schillerová také slíbila, že lidem mladším 36 let umožní, aby si mohli třetinu nastřádaných peněz vybrat dříve. „Mohou mít nějaký jiný problém,“ vysvětluje.
Vláda rovněž plánuje dramaticky osekat poplatky, které si účtují penzijní společnosti. „Máme analýzy, na kterých spolupracujeme s Akademií věd a s nezávislými experty, podle kterých když 25 let spoříte, tak zhruba 53 procent zaplatí český občan na poplatcích, což se rozhodně neděje v okolních zemích,“ uzavírá šéfka státní kasy.
Ekonom Petr Zahradník změny víceméně chválí. „Je to krok nutný, nicméně ne postačující, aby penzijní systém byl udržitelný po dlouhou dobu,“ upozorňuje.
Podle něj chybí takzvaný druhý pilíř, který zrušila vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). Umožňoval lidem vyvést část povinných odvodů na sociální pojištění do soukromých penzijních fondů.
Zahradník také mírní slova ministryně, že se jedná o revoluci. „Kdybych měl zmínit nějakou revoluci v tom fiskálním systému, tak to byly snahy vlády Mirka Topolánka po roce 2006, které se projevily ve sjednocení příjmové daně a DPH, nebo i zavedení druhého pilíře penzijní reformy. Tohle při vší úctě nesnese srovnání,“ uzavírá ekonom.
