Výklad těchto čísel zůstává střízlivý: české domácnosti jsou stále spíše v prostoru nejistoty než skutečné finanční pohody. „Přibližně polovina dospělé populace žije v menším nebo větším finančním stresu a jen velmi malá část lidí má pocit opravdového klidu,“ vysvětlil vedoucí oddělení výzkumu trhu v Air Bank Petr Šmíd.
Rozdíly mezi domácnostmi jsou přitom obrovské. Zatímco jedni zvládají zaplatit účty bez větších problémů a ještě něco odložit bokem, druzí obracejí každou korunu dvakrát. Některé skupiny se na škále finanční pohody od 1 do 100 pohybují kolem 74 bodů, zatímco jiné jen okolo 33. Podle expertů tak dnes Češi žijí dvě úplně rozdílné finanční reality. Pro jedny znamenají peníze větší svobodu a klid, pro druhé hlavně stres a neustálé počítání, co si ještě mohou dovolit.
Češi si věří víc, než ukazují čísla
Když ale přišla řeč na samotný pocit kontroly nad penězi, výsledky vyzněly více optimisticky: index dosáhl téměř 61 bodů. Mnoho lidí tak má pocit, že své finance drží pevně v rukou.
„Lidé často deklarují, že své finance zvládají nebo že je jejich situace nestresuje,“ popisuje Šmíd. Jakmile ale výzkumníci otevřeli konkrétní témata – třeba zdražení hypotéky, energií nebo nečekaný výdaj – optimismus slábnul.
Největší finanční sebevědomí mají mladí do 25 let a senioři. Společným znakem také bývá příjem nad 40 tisíc korun měsíčně a vysokoškolské vzdělání. Z hlediska zaměstnání se mezi lidmi, kteří své hospodaření hodnotí nejlépe, nejčastěji objevují manažeři a studenti.
Zbude i na radosti. Ale ne všem
Po zaplacení všech povinných výdajů zůstává zhruba polovině Čechů ještě prostor i na něco příjemného – koníčky a další volnočasové aktivity. Index v této oblasti dosáhl 52,1 bodu a naznačuje, že část domácností nemusí řešit jen to nejnutnější. Největší finanční komfort přitom pociťují lidé v Praze a Středočeském kraji. Právě tam mají častěji pocit, že vedle účtů a povinností zbývají peníze i na příjemné aktivity.
A co stres z peněz? Tady jsou Češi rozdělení téměř přesně napůl. Index dosáhl 50,1 bodu – tedy prakticky hranice mezi klidem a napětím. Překvapivě nejvíce v pohodě se cítí senioři, kteří dosáhli téměř 60 bodů. Naopak největší nervozitu kolem peněz zažívají mladší a střední generace do 45 let. Právě ty nejčastěji řeší hypotéky, drahé bydlení nebo vysoké životní náklady. Z regionů vyšel nejlépe Jihočeský kraj. Největší finanční napětí naopak pociťují obyvatelé Pardubického kraje.
U většiny otázek se navíc výrazně ukázaly rozdíly nejen mezi generacemi, ale také mezi muži a ženami. „Ženy mají většinu výsledků níže než muži,“ připomíná Šmíd. Platí to i u stresu z finanční situace – zatímco u mužů dosáhl index 52,9 bodu, u žen jen 47 bodů.
Výjimkou je podle něj správa financí přes mobilní bankovnictví. „Kromě položky ‚svůj účet spravuji přes bankovní aplikaci‘, což naznačuje vyšší zodpovědnost žen při správě financí, snahu lépe hospodařit a méně utrácet za zbytné věci,“ dodává Šmíd.
Káva jako luxus?
Zajímavý vhled do toho, jak Češi svou finanční situaci skutečně prožívají, nabízí i takzvané „útraty pro radost“. Devět z deseti Čechů si podle dat může dopřát alespoň drobnou měsíční radost. V průměru jde o 3 790 korun, přičemž muži mají k dispozici zhruba 4 600 korun, ženy přibližně 2 900 korun. Rozdíly se prohlubují s příjmem i vzděláním – nejvýrazněji v Praze, kde vysokoškolsky vzdělaní lidé často překračují hranici pěti tisíc korun měsíčně jen na volnočasové výdaje.
S nadsázkou to ukazuje i „Káva index“. Ten sleduje, kolik malých radostí v podobě šálku kávy si lidé mohou dopřát bez pocitu viny kvůli svému rozpočtu. „Káva je malý každodenní luxus, který si většina lidí umí snadno představit. Nejde tedy jen o samotnou útratu, ale o pocit: ‚Můžu si něco dopřát, aniž bych měl výčitky?‘,“ doplňuje Šmíd.
Průměrný Čech si podle dat může dovolit čtyři kávy týdně. Jenže zatímco asi pětina lidí si bez problémů koupí kávu každý den, jiná pětina si podle vlastních slov nemůže bez výčitek dovolit ani jednu týdně. „Právě tento kontrast nejlépe ukazuje, jak rozdílně dnes Češi svou finanční situaci prožívají,“ říká Šmíd. Nejlépe jsou na tom podle dat manažeři. Ti si mohou dopřát až 11 káv týdně – skoro trojnásobek českého průměru.
Text vznikl ve spolupráci s Air Bank.
