V nedávném průzkumu, který realizovala Česká spořitelna společně se Sociologickým ústavem Akademie věd ČR a Evropy v datech vyplývá, že více než polovina lidí žijících v nájmu by si přála přestěhovat do vlastního. Ve dvou třetinách případů si to ale nemohou dovolit.
Dále z data průzkumu ukazují že na pořízení bytu v Česku je průměrně potřeba téměř 15 ročních platů. Nedostupnost vlastního bydlení tak vede k nedobrovolnému nárůstu zájmu o bydlení v nájmu. Za poslední rok mezi Čechy tak markantně vyrostl zájem o nájemné bydlení, že se již začal používat speciální termín: Renesance nájemního bydlení.
Jak se na aktuální situaci dívá odborník na hypoteční trh Miroslav Majer, CEO Hyponamiru.cz?
Jak podle vás z dlouhodobého hlediska může ovlivnit trh s realitami současná „popularita“ nájmů?
Dle mě se opravdu nejedná o popularitu, než spíše i jedinou možnost pro spoustu lidí. Aktuální situace může být podobná jako tomu bylo v covidu s home office, kdy se nedalo pracovat jinak a po odeznění pandemie už se změnil pracovní režim. Dnes sice nemáme pandemii, ale výrazně hůře dostupné vlastní bydlení a nájem může být jedinou cestou, jak vyřešit bytovou potřebu. Může se tak stát, že si lidé zvyknu na bydlení v nájmu a zvýší se podíl populace, která bude bydlet v nájmu.
Je rozumné nyní investovat do bytu nebo jít do hypotéky?
Určitě to rozumné je. Aktuální situace nebude trvat věčně a divoké vody se uklidní. Doba určitě prospívá ve vyjednávání o cenách nemovitostí a můžete si vybírat, což v minulých letech absolutně nešlo, a dle nás cena nemovitosti do konce roku bude ještě klesat. Z dlouhodobého pohledu cena nemovitosti poráží inflaci a současná korekce trhu na tom v dlouhodobém horizontu nic nezmění.
Je v dnešní době velký rozdíl ve výši hypotéky vs. měsíčního nájmu (u stejně velikého bytu)?
Když se na to budeme dívat z hlediska cash nákladů pak ano. Když budete v současnosti financovat nemovitost 80% hypotékou tak vás velice pravděpodobně bude stát v měsíčních nákladech více než nájem. Ovšem se to nedá paušalizovat, a brát v potaz kolik má člověk naspořeno, a v případě, kdy proinvestuje člověk více ze svého pak bude měsíční zatížení nižší.
Další pohled a taky správný pohled je dívat se na nájem jako náklad a proti tomu nákladu postavit úroky, které platím na hypotéce. Protože zbytek splátky tzv. jistinu nemůžu vnímat jako náklad nýbrž jako investici, kterou jsi jednou vyberu. Když vezmeme v potaz tento pohled tak se optika srovnání nájem vs hypotéka může výrazně lišit.
Z dat průzkumu vyplývá, že až 78 % všech Čechů bydlí ve vlastním bydlení, což je téměř o deset procent více, než je evropský průměr. Čím to myslíte je?
Touha po vlastním bydlení je v zakořeněna ještě v historii z dob komunismu. Postupně si generace tento tlak a touhu po vlastním přenáší, ovšem dle mě se budeme čím dál více přibližovat evropskému průměru, i díky zvyšující se náročnosti získat vlastní bydlení.
Nejčastěji si Češi berou úvěr na bydlení s dobou splatnosti na 27 let. Vidíte tuto dobu splatnosti jako výhodnou? Proč si myslíte, že s jí lidé nejraději berou?
Hlavním důvodem dlouhé splatnosti je zejména rozmělnění měsíčního zatížení s co nejmenší splátkou. Obecně se nedá říct, že delší doba se rovná výhodná ba naopak čím déle budeme úvěr splácet tím menší jistinu průběžně splácíme a tím vyšší úrok zaplatíme. Takže čím kratší splatnost, tím méně úroků. Ovšem čím kratší splatnost chceme, tím větší tlak je na měsíční příjem, který limituje to, jakou splatnost úvěru si můžeme dovolit. Tento parametr upravoval koeficient DSTI, který ČNB zrušila a uvolnila tak stavidla pro kratší splatnost, anebo vyšší úvěry.
Foto + Zdroj: Hyponamíru
<
