Daňové přiznání s daňovým poradcem je nejvýhodnějším typem podání pro firmy. Pokud podnikatelé podávají přiznání bez poradce, pouze s běžným účetním, vystavují se riziku zbytečných plateb, které se snadno vyšplhají do stovek tisíc. Uzávěrka je letos 3. července.
Daňové přiznání s daňovým poradcem je v Česku oprávněn podat za fyzickou i právnickou osobu, tedy jednotlivce i firmu, pouze advokát nebo certifikovaný daňový poradce. Plná moc musí být poradci udělena a přiznání podáno do 3. července 2023. Jedná se o nejzazší termín, který dává poplatníkům na rozdíl např. od OSVČ až dva měsíce k dobru. Tím ale výhody tohoto podání nekončí. První z nich je beztrestnost v případě pochybení: S poradcem totiž firma není penalizována kvůli jakékoli chybě, které se v přiznání vyskytne. „Odpovědnost za veškeré chyby jde vždy za daňovým poradcem, a ten musí být proti těmto chybám ze zákona pojištěn,“ vysvětluje Marcela Lonková ze společnosti This One, která se specializuje na digitalizaci účetnictví a daňového poradenství. Chyby v přiznání sice může finanční úřad zcela prominout, případně je penalizovat jen symbolicky, to se ale obvykle netýká pochybení opakovaných. Za ty úřad firmám běžně vyměřuje pokuty v řádech desítek tisíc korun.
Optimalizace ušetří i menším firmám
Tou hlavní finanční výhodou spojenou s daňovým poradcem je ale dobře provedená daňová optimalizace, díky které mohou firmy ušetřit mnohonásobně více. „Běžně se setkáváme s tím, že firma má vlastní tým schopných účetních, a díky tomu nulovou chybovost ve výpočtu daně, ale přesto odvádí státu mnohem víc, než musí. Například u firmy do 30 milionů obratu znamená kvalitní optimalizace stovky tisíc korun, které jí zcela legálně zůstanou,“ uvádí Marcela Lonková. Podnikatelé se často připravují např. o možnost zpětného uplatnění daňové ztráty (tzv. loss carryback), které si jejich účetní mylně spojují pouze s obdobím Covidu, třebaže je mohou uplatňovat i dnes a ušetřit firmě nemalou částku. Podobně nevyužité zůstávají opravné položky k pohledávkám, které účetní obecně neradi řeší, avšak své zaměstnavatele tím připravují o významnou část daňových nákladů. Velmi často se podnikatelé připravují také o možnost uplatnění nákladů na IT: „Firma si může vykázat část nákladů jako náklady na vývoj software. Ovšem poznat, kterých položek se to týká a kdy je možné je uplatnit, vyžaduje detailní znalost problematiky. Často se setkáváme s tím, že tyto náklady firmy neuplatňují, kvůli tomu končí ve ztrátě, nevykazují žádný majetek, a předvádějí se potenciálním investorům zbytečně v horším světle,“ vysvětluje Marcela Lonková.
Poradci ručí za to, že firma nepere špinavé peníze
Během každé daňové uzávěrky dochází v Česku k hromadnému porušování zákona, aniž by o tom většina hříšníků věděla. Všichni účetní, kteří vypočítávají daně jak fyzickým, tak právnickým osobám, totiž potřebují od státu speciální oprávnění, přičemž většina firemních účetních ani živnostníků takové povolení nemá. Úřady sice toto porušování většinou bez problémů tolerují, avšak daňové poradenství bez certifikace přesto není pro účetní bez rizika. „Účetní i daňoví poradci jsou tzv. povinné osoby, které musejí své klienty zároveň kontrolovat a identifikovat, zda např. neprovádějí trestnou činnost. Podle zákona AML (Anti Money Laundering) má účetní i daňový poradce povinnost nahlásit Finančnímu analytickému úřadu, pokud odhalí např. praní špinavých peněz, financování terorismu a podobně. Běžný účetní, neznající detailně specifika daňové soustavy, tak vystavuje riziku trestního postihu nejen sebe, ale i svého klienta,“ uzavírá Marcela Lonková.
Foto: Pexels
Zdroj: PR.AG
<
