Když v únoru 2022 ruské tanky překročily ukrajinské hranice, svět sledoval zoufalý boj země proti výrazně silnějšímu protivníkovi. Západ posílal zbraně, peníze i humanitární pomoc. Ukrajina přijímala vše, co dostala – a bojovala o přežití. Dnes je situace jiná. Ukrajina stále potřebuje podporu, ale už není jen tím, kdo bere. Stává se partnerem, který má co nabídnout.
Od příjemce k dodavateli bezpečnosti
Přinejmenším v jedné oblasti se Ukrajina posunula z role žadatele do role experta: v moderní válce s drony. Zatímco západní armády ještě před pár lety testovaly drahé systémy v laboratořích, Ukrajinci je vyvíjeli a zdokonalovali přímo na bojišti. Levné, přesné a účinné drony, které dokážou měnit průběh bojů. A právě o tyto zkušenosti dnes stojí celá Evropa.
Německo s Ukrajinou spolupracuje na vývoji dronů dlouhého doletu. Norsko podepsalo bilaterální dohodu o vzájemné obranné spolupráci. Pobaltské státy se učí od Ukrajinců, jak čelit hrozbám z nebe. Dokonce i země Perského zálivu, které čelí íránským dronům – stejným, jaké Rusko používá proti Ukrajině – si dnes objednávají ukrajinskou expertízu.
Ukrajina se stává důležitým hráčem evropské obrany. Nejen proto, že brání vlastní území, ale i proto, že sdílí zkušenosti, které nikdo jiný v takovém rozsahu nemá.
PURL: když Evropa platí americké zbraně
Jedním z nejzajímavějších nástrojů podpory je iniciativa PURL – Prioritized Ukraine Requirements List. Funguje jednoduše: Ukrajina si objedná americké zbraně, NATO seznam schválí a evropské země zaplatí. Do října 2025 přispělo sedm států více než dvěma miliardami dolarů – mezi nimi Norsko, Británie, Rumunsko, Albánie, Kanada, Polsko a Bulharsko.
Evropa si uvědomila, že nemůže spoléhat jen na Spojené státy. A tak financuje pomoc sama – i když stále často nakupuje americkou techniku. Pragmatické řešení, které ukazuje, jak výrazně se situace od roku 2022 změnila.
Evropa konečně předběhla Ameriku
V prosinci 2025 se stalo něco symbolického: Evropská unie poprvé předstihla USA v objemu vojenské pomoci Ukrajině. Německo se stalo největším dodavatelem zbraní s příspěvkem 11,5 miliardy eur. EU navíc schválila půjčku 90 miliard eur poté, co Maďarsko stáhlo veto po změně vlády. V dubnu evropské země slíbily dalších 21 miliard eur.
Británie podepsala s Ukrajinou stoleté partnerství – ano, čtete správně, stoleté – zahrnující obrannou spolupráci i výcvik. Norsko přidalo osm miliard na energetiku a obranu. Česko schválilo pokračování Programu Ukrajina do roku 2030 s ročním příspěvkem jedné miliardy korun.
Jak ukazují data Kielského institutu, americká pomoc od začátku roku 2025 prakticky stagnuje. Přesto Ukrajina pokračuje v boji dál. Díky vlastnímu průmyslu, evropským partnerům i rostoucí spolupráci s Japonskem nebo Kanadou.
Dronová diplomacie
Ukrajina dnes nevyrábí drony jen pro vlastní armádu, ale připravuje se i na jejich export – dokonce i do Spojených států. Připravuje se dohoda s EU o integraci ukrajinského obranného průmyslu na evropský trh. Vznikají společné podniky, sdílí se data z bojišť a trénují AI modely na reálných zkušenostech z války.
Německý program Brave Germany umožňuje Berlínu přístup k ukrajinskému systému DELTA, technologiím i bojovým datům. Obě strany z toho těží: Němci získávají know-how, Ukrajinci investice a odbyt.
Co to znamená pro Evropu?
Evropa musí přehodnotit řadu zastaralých předpokladů, na kterých dlouho stavěla svou bezpečnostní politiku. USA už nejsou partner, na kterém si Evropané mohou dovolit zůstat plně závislí.
Ukrajina v tom hraje klíčovou roli. Nejde už jen o solidaritu. Jde o vzájemný zájem. Pokud Ukrajina obstojí, Evropa získá silného spojence s unikátními zkušenostmi z moderní války. Pokud ne, Rusko bude o krok blíž vítězství a dalšímu tažení dál na západ.
Situace v roce 2026 je proto radikálně odlišná od roku 2022. Ukrajina už není zoufalý prosebník. Je partnerem, který pomáhá formovat budoucnost evropské bezpečnosti. A možná právě to je největší proměna celé války.
Zdroj info: United24 Media
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
