Dvaapadesát milionů dolarů. V kontextu amerického obranného rozpočtu jde o poměrně malou částku. Symbolický význam tohoto přesunu je však mnohem větší než samotné číslo – a v Bratislavě i Skopje to dobře vědí.
Peníze míří jinam
Americké ministerstvo zahraničí informovalo Kongres o přesunu 52 milionů dolarů z programu Foreign Military Financing. Prostředky, které dosud plynuly na Slovensko, do Severní Makedonie, Tuniska a Iráku, nově zamíří do Panamy, Peru, Ekvádoru a Kolumbie. Program FMF přitom není žádná charita – umožňuje přijímajícím zemím nakupovat zbraně a vojenské vybavení přímo od amerických výrobců. Jde tedy o konkrétní a hmatatelnou podporu obranyschopnosti.
Přesun neznamená úplné ukončení americké pomoci dotčeným zemím. Přesná výše zbývající podpory však zveřejněna nebyla. Bratislava ani Skopje tedy zatím nevědí, s čím přesně mohou počítat – a to je samo o sobě výmluvné.
Obě země jsou přitom členy NATO. Právě to dělá celou záležitost citlivou: Washington omezuje vojenské financování spojencům uvnitř aliance, zatímco peníze posílá do regionu, vůči němuž NATO nemá žádné obranné závazky.
Monroeova doktrína se vrací z archivu
Zdůvodnění Washingtonu je přímočaré: dosavadní rozdělení peněz prý neodpovídá prioritám Trumpovy administrativy. Ta se stále výrazněji obrací k západní polokouli. Ministerstvo zahraničí hovoří o potřebě „bojovat proti narkoterorismu na našem vlastním dvorku“ a pokračovat v zabezpečování Panamského průplavu. V pozadí zřejmě hraje roli také rostoucí čínský vliv v Latinské Americe, který Washington sleduje se stále menší trpělivostí.
Trump se v posledních měsících stále častěji hlásí k Monroeově doktríně – principu, podle něhož mají Spojené státy bránit pronikání cizích mocností na západní polokouli. Doktrína z roku 1823 se tak po více než dvou stoletích vrací jako živý politický nástroj. Možná trochu zaprášený, ale stále použitelný.
Evropa si musí zvyknout
Přesun 52 milionů dolarů je jen jedním střípkem v mnohem větším obrazu. Trumpova administrativa v posledních měsících zrušila plánované rozmístění hypersonických zbraňových systémů Dark Eagle v Evropě a oznámila stažení přibližně 5 000 vojáků z Německa. Americká Strategie národní bezpečnosti z roku 2025 to říká bez obalu: Evropa se musí „postavit na vlastní nohy“ a převzít „primární odpovědnost za vlastní konvenční obranu“.
Některé evropské vlády na tuto realitu reagují rychleji než jiné. Polsko vydává na obranu téměř pět procent HDP a investuje do vlastní zbrojní infrastruktury. Německo po letech váhání schválilo rekordní obranný rozpočet. Pobaltské státy posilují opevnění na východní hranici. Jde o konkrétní kroky, nikoli jen o prohlášení na summitech.
Slovensko a Severní Makedonie jsou v tomto ohledu v obtížnější pozici. Mají menší ekonomiky, omezenější rozpočty a nyní také méně amerických peněz. Bratislava zatím na přesun financování veřejně nereagovala – může jít o diplomatickou zdrženlivost, ale také o nejistotu, jak na rozhodnutí Washingtonu odpovědět.
Zdroj info: interia.pl
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
