Nová zpráva mezinárodní organizace International IDEA přináší nepříjemné čtení: demokratický úpadek ve Spojených státech přestává být pouze americkým vnitřním problémem. Stává se problémem nás všech — a Evropy zvláště.
Sedm statisticky významných propadů úrovně demokracie v USA mezi lety 2020 a 2025 — to není jen číslo do akademické studie. Je to signál, že systém, který po desetiletí fungoval jako vzor pro zbytek světa, se začíná drolit. Nezávislost soudů, svoboda tisku, fungování parlamentu či přístup ke spravedlnosti — téměř polovina ze třiceti ukazatelů, jimiž IDEA americkou demokracii měří, klesla na nejnižší hodnoty od roku 1975. Přinejmenším by nás to mělo přimět k zamyšlení nad tím, co vlastně od Ameriky čekáme — a zda tato očekávání ještě odpovídají realitě.
Nákaza rétorikou
Generální tajemník International IDEA Kevin Casas-Zamora to říká bez obalu: „Cokoli se stane v USA, má globální dopady. A myslím, že toto je jeden z opravdu velkých příběhů současného světa.“ Nejde přitom jen o abstraktní oslabení mezinárodního řádu. Jde o velmi konkrétní přenos vzorců chování.
Když Washington v roce 2025 ukončil činnost agentury USAID v její dosavadní podobě, argumenty, které při tom zazněly, se záhy objevily v Srbsku — jako zdůvodnění zásahů proti tamním nevládním organizacím. Demokratická eroze se nešíří jen vojenskou silou nebo ekonomickým nátlakem. Šíří se také rétorikou. Vládám po celém světě stačí sledovat, co projde v Americe, a poté to zkusit doma. Je to pohodlné, levné a — jak se ukazuje — docela účinné.
Jedenáct let úpadku
Americký případ je součástí širšího obrazu, který není o nic povzbudivější. V roce 2025 zaznamenalo pokles alespoň v jednom demokratickém ukazateli 98 ze sledovaných zemí — tedy přibližně 57 procent. Zlepšení vykázalo pouze 55 států. Jde přitom o jedenáctý rok v řadě, kdy se více zemí zhoršuje, než zlepšuje.
Evropa sice stále vede v žebříčcích demokracie, ale ani ona není imunní. Mezi lety 2020 a 2025 zaznamenala 77 poklesů oproti 42 zlepšením. Tlak na občanské svobody, přístup ke spravedlnosti a důvěryhodnost voleb roste. Nedávné výsledky voleb v Sasku-Anhaltsku, kde krajně pravicová AfD získala 43,8 procenta hlasů a více než zdvojnásobila svůj výsledek z roku 2021, jsou toho výrazným příkladem. Někdo by mohl namítnout, že jde o místní výkyv. Jenže anomálie, které se opakují, mají jiné jméno.
Demokracie jako bezpečnostní otázka
Casas-Zamora přichází s argumentem, který stojí za pozornost: demokratická eroze není jen politickým problémem, ale také bezpečnostní hrozbou. V roce 2025 bylo zaznamenáno 65 ozbrojených konfliktů — nejvíce od roku 1946. Jak ukazují data, nejnebezpečnější nejsou ani plně autoritářské režimy, ani fungující demokracie. Nejrizikovější jsou hybridní systémy — státy, v nichž demokratické postupy sice formálně existují, ale politická soutěž a vymahatelnost práva zůstávají slabé.
Rusko je v tomto ohledu výmluvným příkladem. „Domnívám se, že skutečně demokratické Rusko s funkčním systémem brzd a protivah, svobodným tiskem a aktivní občanskou společností by Ukrajinu nenapadlo. Je to tak jednoduché,“ říká Casas-Zamora. Prosté, to ano. Jenže ukrajinská města jsou mezitím v troskách.
Atlantik se rozšiřuje
Transatlantické vztahy vstupují do složité fáze. Průzkum z počátku roku 2026 ukázal, že občané šesti zemí EU vnímají Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa spíše jako hrozbu než jako spojence. Evropa mezitím zvyšuje obranné výdaje a buduje vlastní kapacity — ne proto, že by chtěla, ale protože si nemůže dovolit automaticky spoléhat na americkou ochranu.
Ochrana demokracie musí být podle International IDEA „ústředním bodem bezpečnostní politiky, nikoli poznámkou pod čarou“. To je správná diagnóza. Problémem je, že evropští lídři mají dlouhou historii správných diagnóz a pomalých léčebných postupů.
Tentokrát si však nemohou dovolit čekat. Jedenáct let gravitace je dost dlouhá doba na to, aby si každý spočítal, kam vše směřuje.
Zdroj info: politico.eu
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
