Rusko předložilo Spojeným státům návrh, který by přepsal bezpečnostní mapu Evropy a vrátil ji k logice studené války. Jde o otevřenou snahu rozdělit kontinent na sféry vlivu. Evropští představitelé to odmítají. Jejich skutečný vliv u stolu, kde se o kontinentu jedná, ale zůstává nejistý.
Abú Zabí, Moskva a duch Jalty
Návrh zazněl během třístranných jednání v Abú Zabí a byl dále projednáván přímo v Moskvě, kde se Vladimir Putin setkal s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Podle informací The New York Times Moskva navrhla návrat k rámci připomínajícímu vztahy USA a SSSR v éře studené války — tedy k logice, v níž velcí hráči kreslí hranice a malí je respektují.
Rusko přitom dlouhodobě prosazuje koncept „nedělitelné bezpečnostní architektury“ — formulaci, která zní vznešeně, ale v ruském pojetí má ospravedlňovat omezení bezpečnostních rozhodnutí sousedních států. Witkoff a Kushner podle dostupných informací upozornili na zásadně změněné mezinárodní prostředí a vyzvali Moskvu k předložení nových návrhů zahrnujících konkrétní kroky ke snížení napětí. Přinejmenším slovně tedy americká strana nekapitulovala.
Šestnáct zemí jako rukojmí
Požadavky jsou přitom velmi konkrétní. Rusko trvá na tom, aby NATO vrátilo rozmístění svých sil a vojenské infrastruktury do stavu z roku 1997 — tedy před vlnami rozšíření, které přivedly do Aliance další státy Evropy. V praxi by požadavek zasáhl přítomnost spojeneckých sil a zařízení v šestnácti ze dvaatřiceti členských zemí, včetně Česka, Polska a pobaltských států.
Moskva navíc požaduje ukončení vojenských aktivit NATO v bývalých sovětských republikách ve Střední Asii a na jižním Kavkaze. Vůči Ukrajině Kreml setrvává na svých maximalistických podmínkách: vzdání se snahy o členství v NATO, stažení ukrajinských sil z celých Doněcké a Luhanské oblasti a přijetí omezení vlastních vojenských kapacit. Zkrátka kapitulace přejmenovaná na mírový plán.
Déjà vu s jaderným podtextem
Celý návrh není překvapením pro nikoho, kdo sledoval ruskou zahraniční politiku posledních let. Moskva tyto požadavky formulovala již v prosinci 2021 — krátce před plnohodnotnou invazí na Ukrajinu. Tehdy je Západ odmítl. Nyní je Rusko znovu předkládá, tentokrát z pozice státu, který vede válku a otevřeně hovoří o připravenosti na konflikt s Evropou.
Putin prohlásil, že Rusko je na takový konflikt připraveno, byť ho nechce — a dodal, že další eskalace by mohla znamenat, že „nezůstanou vůbec žádní vítězové“. Rétorika s možným jaderným podtextem jako diplomatický nástroj. Přinejmenším znepokojivá kombinace.
Některé evropské bezpečnostní odhady přitom varují, že Rusko by mohlo být kolem roku 2030 schopné vojenského střetu s NATO. Nejde o předpověď konkrétního útoku, ale o varování před možným vývojem jeho schopností. Scénář, který ještě před pěti lety mnozí odmítali, dnes figuruje v seriózních bezpečnostních analýzách.
O budoucí bezpečnostní architektuře kontinentu se zatím jedná především mezi Washingtonem a Moskvou — a Evropa usiluje o plnohodnotné zapojení. Nová Jalta z toho vzniknout nemusí. Evropské státy ale musí prosadit, aby se o jejich bezpečnosti nerozhodovalo bez nich.
Zdroj info: united24media.com
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
Obsah vytvořený s pomocí AI. Tento článek jsme připravili s pomocí umělé inteligence (AI) a před zveřejněním prošel redakční kontrolou. Za obsah odpovídá redakce webu.