Ruské zdravotnictví a školství přišly za válečné roky podle analýzy Nové gazety Evropa nejméně o bilion rublů oproti výdajům, které by držely krok s inflací. Nejde jen o účetní výpočet — jde o peníze, které chybí lékařům, učitelům a pacientům. A trend se nezastavuje.
Bilion, který se rozplynul v rozpočtové mlze
Číslo pochází z analýzy Nové gazety Evropa: za válečné roky včetně roku 2026 dostalo ruské zdravotnictví z federálního rozpočtu o 728 miliard rublů méně, než by odpovídalo prostému zachování reálné hodnoty výdajů — tedy jejich navyšování podle inflace. Školství přišlo o dalších 322 miliard. Dohromady přinejmenším jeden bilion rublů, které se oproti tomuto výpočtu do sociální sféry nedostaly.
Mechanismus je přitom nenápadný, skoro elegantní. Vláda nemusí výdaje přímo snižovat — stačí je nezvyšovat dostatečně rychle. Inflace udělá zbytek. Výsledek je stejný: reálně méně peněz na lékaře, vybavení, učebnice a platy. Klasická metoda, jak škrtat, aniž byste škrtali.
Ruský rozpočet přitom stále výrazněji podřizuje sociální výdaje vojenským prioritám. Ministr financí Anton Siluanov důraz na obranu a obranný průmysl nijak nezastírá. Zdravotnictví a školství v tomto rozdělování peněz tahají za kratší konec.
Škrty, které se zrychlují
Analytici Nové gazety Evropa zdokumentovali od roku 2021 stovky případů propouštění zaměstnanců nebo zavírání institucí v sociální sféře — a tempo se zrychluje. Za prvních deset měsíců letošního roku bylo zaznamenáno více takových případů než za celý rok předchozí.
Výrazné škrty přitom nezasahují jen chudší regiony. Stejným tlakem trpí průmyslové a těžební oblasti, které by jinak mohly spoléhat na vlastní příjmy. Bohatství regionu příliš nepomáhá, pokud federální priority míří jinam.
Konkrétní dopady jsou viditelné. Podle analýzy bylo v první polovině letošního roku v ruském zdravotnictví propuštěno přes čtyři tisíce zaměstnanců a dalších 161 tisíc odešlo z vlastní vůle. Samotný počet odchodů ovšem neříká, kolik lidí obor opustilo úplně a kolik pouze změnilo zaměstnavatele. Pod tlakem zůstávají také programy boje s onkologickými a kardiovaskulárními nemocemi.
Vojenský boom skončil, účet přišel
Silné škrty v sociální sféře se naplno projevily v roce 2025. Analytici to spojují s odezníváním tzv. vojenského ekonomického boomu z let 2023–2024, kdy zbrojní zakázky dočasně nafukovaly ekonomické ukazatele a maskovaly strukturální napětí v rozpočtu. Jakmile tento efekt odeznívá, účet přichází — a platí ho nemocnice a školy.
Výhled na rok 2027 situaci nezlepšuje. Financování školství má klesnout o šest procent oproti původnímu plánu, zdravotnictví o téměř sedm procent. Výdaje na sociální politiku mají dosáhnout přibližně 6,65 bilionu rublů. Obranné výdaje přitom mají převýšit součet federálních výdajů na zdravotnictví, školství a sociální politiku dohromady.
Putin stanovil cíl, aby očekávaná délka života Rusů dosáhla 78 let do roku 2030 a 81 let do roku 2036. Podle ruských statistik přitom v roce 2024 klesla ze 73,41 na 72,84 roku. Vzdálenost mezi ambicí a skutečností se tedy nezkracuje — spíš naopak. Rozpočtové priority Moskvy zatím nedávají mnoho důvodů věřit, že se tento rozpor podaří rychle napravit.
Zdroj info: Meduza.io
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
Obsah vytvořený s pomocí AI. Tento článek jsme připravili s pomocí umělé inteligence (AI) a před zveřejněním prošel redakční kontrolou. Za obsah odpovídá redakce webu.