Americký prezident Donald Trump v červenci přislíbil Ukrajině licenci na výrobu raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot. O pár dní později ale prohlásil, že konečné rozhodnutí ještě nepadlo. Pro Kyjev, který čelí ruským útokům prakticky každý den, to není jen diplomatická slovní hra — je to otázka přežití.
Slíbeno, nebo neslíbeno?
Na summitu NATO v Ankaře na začátku července Trump veřejně prohlásil: „Dáme jim právo vyrábět Patrioty. Ukážeme jim, jak na to.“ Zelenskyj po následném setkání v Bílém domě oznámil, že americký prezident s poskytnutím licence souhlasil — přinejmenším tak to tehdy interpretoval ukrajinský tým. Zdálo se, že je věc uzavřena.
Jenže pak přišel telefonický rozhovor pro britský deník Financial Times. Trump najednou hovořil jinak — Washington se otázkou licence teprve „zabývá“ a konečné rozhodnutí dosud nepadlo.
Přinejmenším je to matoucí. Buď Trump změnil svůj postoj, nebo — a to je možná pravděpodobnější — nikdy neměl zcela jasno v tom, co přesně přislíbil. Ani jedna z těchto možností není pro Kyjev zvlášť povzbudivá.
Rakety, které Ukrajina zoufale potřebuje
Patriot není jen další zbraňový systém. Jde o jednu z mála prověřených platforem schopných zachytit ruské balistické rakety — a Kyjev jich má zoufale málo. Každý ruský útok tuto slabinu bolestivě připomíná. Zelenskyj opakovaně označuje balistické rakety za jednu z největších hrozeb, jimž Ukrajina čelí.
Licenční výroba přímo na Ukrajině by tento problém mohla postupně řešit. Jenže ani v případě, že by Trump licenci skutečně udělil, by nešlo o rychlé řešení. Odborníci i zástupci Pentagonu upozorňují, že vybudování plnohodnotné výroby by trvalo roky. Jednání mezi Washingtonem, Pentagonem a zbrojařskými firmami, jako jsou Raytheon nebo RTX, jsou navíc teprve na začátku. Jako možný precedent se uvádí Německo, které se podílí na výrobě interceptorů GEM-T, přičemž plná sériová výroba se tam očekává už koncem roku 2026.
Mír jako argument
Trump svůj zdrženlivější postoj vysvětluje jako součást širší mírové strategie. „Chceme, aby válka mezi Ukrajinou a Ruskem skončila. Naším cílem nejsou rakety, ale mír,“ řekl. Zároveň oznámil, že jeho zvláštní vyslanci Steve Witkoff a Keith Kellogg mají v nejbližších dnech navštívit Kyjev.
Otázka Patriotů je tak pro Trumpa zjevně podřízena diplomatickému úsilí o příměří. Rakety se stávají vyjednávací kartou — nebo gestem dobré vůle, které lze kdykoli vzít zpět.
Problém je prostý: Ukrajina čelí útokům každý den. A čekat na mír, který možná přijde, s protiraketovou obranou, která možná jednou bude, je sázka s mimořádně vysokými riziky.
Trumpova rétorika se v posledních týdnech pohybuje mezi příslibem a váháním tak plynule, že je stále obtížnější rozlišit, co je skutečná politika a co improvizace. Zelenskyj to ví. A Moskva to sleduje s pozorností, která rozhodně není náhodná.
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
