Berlín a Paříž se dohodly na kompromisu, který může zásadně přepsat budoucnost evropského automobilového průmyslu. Zákaz spalovacích motorů od roku 2035 se neruší — ale výrazně zmírňuje. A cena za tuto dohodu? Klasická bruselská logika: něco za něco.
Dohoda, která překvapila Brusel
Spolkový kancléř Friedrich Merz a francouzský prezident Emmanuel Macron se dohodli ještě před nadcházejícím summitem EU. Francie přitom dosud stála na opačné straně barikády — společně s dalšími šesti státy blokovala v Radě ministrů jakoukoli reformu zákazu spalovacích motorů. Odchodem Paříže z tohoto tábora se rovnice mění: potřebná většina pro změnu pravidel je najednou na dosah.
Co konkrétně je na stole? Evropská komise navrhla v prosinci 2025 snížit původní stoprocentní cíl redukce emisí CO₂ u nových aut do roku 2035 na devadesát procent oproti úrovni z roku 2021. Zní to jako technický detail, ale důsledky jsou zásadní. Tento posun by po roce 2035 otevřel dveře hybridům, vozidlům s takzvanými range extendery — tedy elektromobilům doplněným spalovacím motorem sloužícím výhradně jako generátor pro dobíjení baterie, nikoli pro přímý pohon kol — a také autům spalujícím CO₂ neutrální syntetická paliva, e-fuely. Rok 2035 přestává být tvrdou hranicí konce spalovacího motoru.
Geopolitika v motorovém oleji
Berlín za tento ústupek Paříže zaplatil vlastní měnou. Německo se vzdává blokády takzvaného Industrie-Beschleuniger-Gesetzu, francouzského průmyslového zákona, který by podmínil přístup k evropským dotacím a veřejným zakázkám lokalizací výroby přímo v EU — principem „Made in Europe“ jako ochranným valem proti levné konkurenci, zejména z Číny.
Je to elegantní výměna, i když ne nutně vyvážená. Německo chrání svůj automobilový průmysl před příliš rychlým přechodem na elektromobilitu, Francie si zajišťuje průmyslový protekcionismus v širším měřítku. Oba lídři mohou doma tvrdit, že vyhráli. Otázka je, zda to platí i pro evropský průmysl jako celek — nebo jen pro jejich domácí volební obvody.
Trh se nehýbe podle plánů
Zatímco politici vyjednávají, trh se hýbe sám. V prvních osmi měsících roku 2026 bylo v EU registrováno 1,64 milionu nových elektromobilů — což představuje meziroční nárůst o 45 procent. Čistě elektrické vozy dnes tvoří přes pětinu nových registrací v Unii. Norsko přitom ukazuje, že klíčem k takovému přechodu nebyl regulatorní bič, ale hustá síť nabíječek a daňové zvýhodnění, které elektromobily cenově přiblížilo spalovacím autům.
Česká republika v tomto trendu zatím pokulhává. Tržní podíl elektromobilů zůstává výrazně pod evropským průměrem. Případné zmírnění pravidel může být pro českou automobilovou výrobu krátkodobou úlevou — jenže Škoda nebo dodavatelé v jejím řetězci si asi dobře pamatují, jak rychle se přeorientovala čínská konkurence, když se trh pohnul.
Dohoda Merze a Macrona může průmyslu koupit čas. Jestli ho využije lépe než naposledy, to se teprve uvidí.
Zdroj info: n-tv.de
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
