Nová maďarská vláda Pétera Magyara splnila jeden ze svých klíčových volebních slibů: v zemi vznikl Národní úřad pro obnovu a ochranu majetku. Instituce s mimořádnými pravomocemi má prošetřovat, co se dělo s veřejnými penězi za éry Fideszu. V Evropě jde o unikát — a politické třenice kolem něj teprve začínají.
Zákon z úterního večera
Zákon byl zveřejněn v maďarském Úředním věstníku v úterý pozdě večer a podepsán 29. července — vstoupil v platnost prakticky okamžitě. Samotný úřad má zahájit provoz do dvou měsíců od zveřejnění, ale symbolický signál byl jasný: nová vláda nechce ztrácet čas. Návrh přitom dorazil do parlamentu teprve 10. července a byl projednán v mimořádně zrychleném režimu. Rozsáhlý dokument podepsala předsedkyně Národního shromáždění Ágnes Forsthoffer, která vykonává pravomoci hlavy státu poté, co byl prezident Tamás Sulyok odvolán.
Zákon vychází ze sedmnácté novely maďarské ústavy, která pro vznik takové instituce připravila právní půdu. Záměr je přitom velmi konkrétní: prošetřit, co se za posledních patnáct let dělo s majetkem státu a s evropskými fondy.
Superúřad s imunitou a vlastním rozpočtem
Nová instituce nebude součástí vládní administrativy. Funguje výhradně na základě zákonů, nepřijímá pokyny od nikoho zvenčí a jako nezávislý rozpočtový orgán dostane ve státním rozpočtu vlastní kapitolu. Jak přesně bude její financování chráněno před politickými zásahy, zákon blíže specifikuje — podrobnosti ale zatím nebyly v dostupných zdrojích plně zdokumentovány.
Vedení tvoří pět lidí: předseda a čtyři místopředsedové, přičemž tři z nich musí být státní zástupci. To samo o sobě napovídá, jak ostré zuby má úřad mít. Kandidáti nesmí být členy žádné strany ani zastávat politické funkce — zákon klade důraz na jejich nezávislost, byť konkrétní časové podmínky nebyly ve veřejně dostupných zdrojích explicitně potvrzeny. Do funkce mohou nastoupit jen jednou, bez možnosti znovuzvolení. Vedení navíc požívá poslaneckou imunitu a nárok na nepřetržitou osobní ochranu.
Pravomoci jsou skutečně rozsáhlé. Úřad může vydávat závazné pokyny policii i prokuratuře, přebírat od nich případy, vystupovat jako veřejný žalobce v trestních věcech a zároveň iniciovat civilní řízení — třeba o neplatnost smluv kvůli „hrubému nepoměru hodnot“. Pokuty za odmítnutí spolupráce sahají u fyzických osob do výše odpovídající stovkám tisíc eur, u firem pak do desítek milionů.
Politické spory teprve začínají
Vznik úřadu je splněním vlajkového volebního slibu strany TISZA a jejího lídra Pétera Magyara. Pro jeho voliče jde o dlouho očekávaný začátek vyúčtování s érou Fideszu — koalice, která Maďarsku vládla přes patnáct let. Jakmile úřad zahájí plný provoz, lze očekávat, že první tiskové konference přinesou návrat ke kauzám, které státní zastupitelství za Orbánovy vlády systematicky odkládalo.
Fidesz přirovnává novou instituci k ÁVH — komunistické tajné policii, symbolu státního teroru. Rétorika je ostrá, ale politicky poněkud nevýhodná: vznik úřadu totiž nakonec podpořilo i krajně pravicové hnutí Naše vlast, čímž se Fidesz ocitl v roli osamělého odpůrce boje s korupcí. Těžko říct, jestli je to ironie dějin, nebo prostě jen politická aritmetika.
Pro Brusel jde naopak o vítaný signál. Maďarsko, které mělo kvůli předchozímu Úřadu pro ochranu suverenity — zrušenému parlamentem 30. června — problémy s přístupem k evropským fondům, teď vysílá zprávu o změně kurzu.
Otázka zní jinak: dokáže instituce navržená jako nezávislá skutečně nezávislou zůstat, až se politický tlak přiostří? To se v Maďarsku teprve ukáže.
Zdroj info: interia.pl
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
