Maďarský parlament schválil novelu mediálního zákona, která od základu mění správu veřejnoprávních médií. Nová vládnoucí strana Tisza tím plní jeden ze svých nejvýraznějších předvolebních slibů – zbavit veřejnoprávní rozhlas, televizi i tiskovou agenturu MTI toho, co sama bez okolků označuje za patnáct let řízené propagandy. Reforma je rychlá, razantní a zároveň vyvolává řadu otázek.
145 ku 39
Výsledek hlasování byl jednoznačný: 145 poslanců pro, 39 proti, nikdo se nezdržel. Strana Tisza premiéra Pétera Magyara disponuje po loňských parlamentních volbách ústavní většinou, a mohla tak prosadit reformu, která by za Orbánovy éry byla jen těžko představitelná. Přinejmenším podle výsledku hlasování jde o silný mandát. Jenže samotná čísla nevypovídají o všem.
Část opozice namítá, že rychlost celého procesu obchází standardní legislativní konzultace, a ptá se, zda spěch neslouží spíše jako politický signál, než jako promyšlená reforma.
Novela okamžitě ukončuje mandáty předsedy a členů Mediální rady i vedení klíčových institucí – holdingu Duna Médiaszolgáltató a produkční společnosti MTVA. Obě struktury budou začleněny pod nově zřízenou Maďarskou rozhlasovou a televizní neziskovou společnost. Dosavadní Nadaci pro veřejnoprávní média nahradí nový Výbor pro veřejnoprávní média s kontrolními a vlastnickými pravomocemi. Tisková agentura MTI se stane samostatnou neziskovou společností.
Továrna na lži, nebo jen jiný pohled?
Rétorika nové vlády je mimořádně ostrá. Veřejnoprávní média označuje za „továrnu na lži“ a „propagandistický aparát“, který sloužil především k udržení moci strany Fidesz. Důvěra veřejnosti v média sdružená pod MTVA podle průzkumu agentury Medián z roku 2025 klesla na pouhých 23 procent.
Pro srovnání: důvěra v Českou televizi se v obdobných průzkumech pohybuje kolem 55 až 60 procent, zatímco slovenská RTVS před reformou z roku 2023 dosahovala přibližně 40 procent.
Kritici Orbánovy éry upozorňují, že novináři v těchto médiích nevykonávali nezávislou žurnalistiku. Interní záznamy z roku 2019, na které odkazuje investigativní server Direkt36, podle nich dokládají, jak hluboko byl redakční provoz podřízen politickým zájmům – od výběru témat až po formulaci titulků.
Reforma přichází i v širším evropském kontextu. Evropská komise vedla s Maďarskem spory kvůli stavu mediální svobody a přístup k dosud zmrazeným evropským fondům je jedním z důvodů, proč nová vláda postupuje tak rychle.
Transformace bez záruky
Přechod nebude jednoduchý – a to nejen na institucionální úrovni. Ministr kultury Zoltán Tarr koordinuje transformaci jako přechodný správce s okamžitou platností. U dalších ustanovení novely však zatím není z dostupných primárních zdrojů zcela jasné, v jakém časovém horizontu vstoupí v účinnost.
Nová vláda zároveň připravuje vznik nového mediálního úřadu, takže hlasování představuje spíše začátek procesu, než jeho završení.
Prezident Tamás Sulyok odmítá rezignovat, zároveň však přislíbil spolupráci s vládou a podpis zákonů nezbytných ke splnění podmínek Evropské unie. Současné politické uspořádání tak zatím funguje, byť zůstává napjaté.
Slovensko prošlo v roce 2023 podobným pokusem o reformu veřejnoprávní RTVS. Výsledek? Zákon byl přijat, instituce přejmenována, ale debata o skutečné redakční nezávislosti pokračuje dodnes.
Maďarsko nyní stojí na stejné křižovatce. Otázkou není, zda se mediální krajina změní. Otázkou je, kdo nad ní nakonec získá rozhodující vliv.
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
