Někde na facebookové stránce sledované tisíci uživatelů se objeví příspěvek: Brusel údajně záměrně prodlužuje válku, aby oslabil Rusko, a Kyjev je pouze loutkou v rukou evropských institucí. Zdroj je nejasný. Účel už méně. Právě podobné případy popisuje nová společná zpráva Evropské služby pro vnější činnost a ukrajinského Centra pro boj proti dezinformacím.
Zpráva ve správný čas
Načasování není náhodné. Právě ve chvíli, kdy Evropská unie otevřela první ze šesti vyjednávacích klastrů s Ukrajinou a členské státy diskutují o dalších krocích v přístupovém procesu, přichází dokument mapující zahraniční informační operace zaměřené na oslabení podpory ukrajinského členství v EU.
Z přibližně 500 incidentů vyšetřovaných diplomatickou službou EU mezi lednem 2025 a květnem 2026 bylo 80 přímo spojeno s tématem vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Samotná čísla nejsou překvapivá. Pozornost však vzbuzuje způsob, jakým jsou jednotlivé operace přizpůsobovány konkrétním cílovým skupinám.
Každá země dostane svůj příběh
Rusko podle autorů zprávy nepoužívá jednotnou strategii pro všechny země. Místo toho vytváří odlišná sdělení pro různá publika.
V informačním prostoru zaměřeném na ukrajinské publikum se například objevují narativy tvrdící, že Evropská unie válku záměrně prodlužuje nebo že evropské a ukrajinské hodnoty jsou neslučitelné. Zpráva tyto narativy identifikuje jako součást koordinovaných informačních kampaní, přestože jejich skutečný dosah a efekt lze jen obtížně měřit.
V Německu se kampaně zaměřují na ekonomické náklady podpory Ukrajiny. Ve Francii často pracují s tématem korupce. V Polsku se pak opírají o historicky citlivé otázky spojené s Volyní a východní Haličí.
Autoři zprávy tento postup označují jako „event hijacking“, tedy využívání skutečných historických nebo společenských událostí k šíření manipulativních či polarizujících sdělení.
Případ je o to citlivější, že prezident Volodymyr Zelenskyj a polský prezident Karol Nawrocki se v minulosti dostali do sporu kvůli odkazu Ukrajinské povstalecké armády. Historicky citlivá témata mezi oběma národy existují a právě na nich podobné kampaně staví.
Strategické selhání, které se nesmí stát
Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallas ve své předmluvě ke zprávě uvádí: „Demokratická, suverénní a úspěšná Ukrajina v evropské rodině, na hranicích s Ruskem, představuje strategické selhání imperiálních ambicí Kremlu v Evropě.“
Z pohledu autorů zprávy Rusko nemusí Ukrajinu vojensky ovládnout, aby dosáhlo svého cíle. Stačí zpomalovat její integraci do evropských struktur. Každé zdržení přístupového procesu, každý spor mezi spojenci a každá rostoucí skepse veřejnosti mohou podle této logiky přispívat k oslabení evropské podpory Ukrajiny.
Ruský prezident Vladimir Putin přitom opakovaně tvrdí, že proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie nic nenamítá a za problém považuje především členství v NATO. Autoři zprávy však upozorňují na rozpor mezi veřejnými prohlášeními a aktivitami, které připisují ruským informačním operacím.
Kyrylo Budanov, šéf ukrajinské vojenské rozvědky, proto vyzývá k systematické reakci. Mezi navrhovanými kroky zmiňuje strategickou komunikaci, spolupráci s digitálními platformami i sankce vůči aktérům zapojeným do dezinformačních kampaní.
Nástroje obrany tedy existují. Informační konflikt je však dlouhodobý proces, ve kterém hraje významnou roli také čas a trpělivost.
Zdroj info: Kyiv Independent
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
